V roce 1925 objevil Wolfgang Pauli základní princip, kterému se podřizují elektronové konfigurace majících více než jeden elektron. Jeho vylučovací princip říká, že žádné dva elektrony v atomu nemohou existovat ve stejném kvantovém stavu. Každý elektron v atomu musí mít různý soubor kvantových čísel.
    Pauliho k tomuto závěru přivedlo studium atomových spekter, ze kterého lze určit jeho různé stavy a dají se i odvodit i kvantová čísla těchto stavů. Ve spektru každého prvku kromě vodíku vždy chybí řada čar, jež odpovídají přechodům mezi stavy s jistými kombinacemi kvantových čísel.