HISTORIE POČÍTAČŮ

1/7

a nejstarší dochovanou početní pomůcku je považován abakus. Tato pomůcka je založena na systému korálků, které na tyčkách nebo ve žlábcích kloužou nahoru a dolů. Při pohledu na abakus si leckdo vzpomene na své mládí a na své první počítadlo. Vznik abakusu je pravděpodobně připisován někam do dávnověku. Před pěti tisíci lety se objevil v Malé Asii, odkud se postupně rozšířil na východ; od 13. století je abakus znám i z Číny, kde mu přezdívali Soroban. Byl tvořen třinácti sloupci se dvěma korálky nahoře - nebesa a pěti korálky dole - země. Existují ještě dvě jeho modifikace a to ruská a japonská. Japonci abakus převzali v 17. století a mírně si ho přizpůsobili - má jednadvacet sloupců s jedním korálkem nahoře a čtyřmi dole. Ruská verze abakusu pracuje se systémem deseti korálků v deseti rovnoběžných řadách). Abakus je na dálném východě stále populární - učí se s ním počítat děti ve školách v rámci povinné výuky a na mnoha místech se zcela běžně používá v praxi. Zde se mu říká "Ščot".

upodivu abakus nebyl první počítací pomůckou. Ještě dříve byla používána pro počítání speciální pomůcka, z ruky Dinosaurů (Tetrapodů), jež měli 8 prstů a pomocí nich se zřejmě pravěcí lidé dostávali k výsledkům jejich matematického tvoření. Později však bylo využíváno pouze jedné velké kosti, na kterou se prováděly zářezy.

líčovou roli sehrál v počítačové historii anglický matematik a filozof John Napier, který v roce 1614 zveřejnil své logaritmické tabulky. Tento objev umožňoval převést násobení a dělení, které bylo v té době velice komplikované, na jednoduché sčítání a odčítání. John Napier se však proslavil především objevem tzv. "Napierovy kosti", což bylo vlastně deset hůlek, na kterých byla vyryta multiplikační tabulka. S její pomocí bylo možno velice rychle násobit za předpokladu, že alespoň jedno z násobených čísel bylo jednociferné.
   Mezi první počítací stroj (pomůcku) je právem považováno logaritmické pravítko, jehož přesnost závisela na jeho délce.