Procesory lze rozlišovat podle následujících kritérií:

 Jejich architektura

– přítomnost a velikost rychlé vyrovnávací paměti (cache), zabudování matematického koprocesoru se schopností operací s pohyblivou řádovou čárkou apod.

 Velikost vnější sběrnice

– je to šířka dráhy, kterou procházejí data při cestě do jiné součásti počítače. Např. 64 bitovou sběrnicí může projít 8 písmen současně najednou, zatímco u 16-ti bitové sběrnice vyžaduje stejný proces čtyři samostatné operace.

 Maximálně adresovatelná paměť

– určuje množství paměti, kterou lze do počítače instalovat

 Vnitřní hodinová frekvence

– je rychlost, se kterou procesor pracuje a vnější hodinová frekvence je rychlost, ve které procesor komunikuje s ostatními součástmi počítače

   Otázkou bývá, jak zjistíme skutečnou frekvenci procesoru. Získáme ji tak, že násobícím faktorem vynásobíme základní frekvenci základní desky počítače.

   Operace v pevné řádové čárce provádějí základní výpočty a přesuny dat uvnitř procesoru a mezi procesorem a pamětí. Procesor s dobrým výkonem v pevné řádové čárce bude vhodný všude tam, kde je žádán výkon v kancelářských aplikacích, v databázových serverech nebo souborových serverech

   Operace v pohyblivé řádové čárce slouží k matematickým výpočtům. Procesor s dobrým výkonem v pohyblivé řádové čárce bude vhodný zvláště při matematických výpočtech, multimediálních výpočtech (např. Adobe Photoshop, MP3, 3D Studio Max) nebo ve hrách.