Ostření digitálního fotoaparátu je naprosto stejné jako u analogových přístrojů. Díky menší velikosti CCD či CMOS čipu je minimální zaosřovací vzdálenost u digitálních fotoaparátů podstatně menší, nežli u analogů. Průměrně se tak pohybuje mezi 20 - 10 cm, ovšem lze najít typy, které zaostří i od 2 cm , např. OLYMPUS Camedia C-2500 L. Rozeznáváme tři základní typy zaostřovacích systémů:

• Fix Focus
  Toto vlastně ani není ostření. Aparát je permanentně zaostřen na nekonečno s velkou hloubkou ostrosti. Tento systém mají pouze nejlevnější digitální kompakty pod 10.000,- Kč, např. OLYMPUS Camedia C-100.
   
• Auto Focus
  Automatické ostření je prováděno stejně jako u analogových přístrojů. Digitální fotoaparáty nepoužívají levnější systém aktivního autofocusu, kdy si aparát vyšle infračervený paprsek aby zjistil vzdálenost ostřeného objektu (potíže s průhlednými a průsvitnými materiály), ale používají systém pasívního autofocusu kdy měří na svém CCD nebo CMOS čipu kontrast a při nejvyšší naměřené hodnotě pozná, že je zaostřeno (potíže pouze v případě ostření na plochu bez kontrastu). Díky tomu, že je to digitální aparát, tak i levné stroje mohou využívat ostření do relativně velkého počtu oblastí (měří se rovnou údaje z CCD nebo CMOS čipu).
  Zajímavostí je ostřící systém u fotoaparátů NIKON Coolpix 995, Coolpix 995, kdy se nepohybuje žádný ostřící element (čočka či skupina čoček), ale samotný CCD čip.
  Autofocus je u digitálních fotoaparátů poměrně přesnou a i rychlou záležitostí (záleží na typu) ale někdy je lepší pužívat
   
• Manual Focus
  Manuální zaostřování u digitálních fotoaparátů je ve většině případů motorové, kdy uživatel pouze zadává: Ostři tímto směrem nebo tímto směrem. Takovéto zaostřování je pak pomalejší a ve velkém počtu případů i ne zcela přesné, protože počet kroků pro tento motorový manual focus je omezený. Pouze dražší modely (např. OLYMPUS Camedia E-20 P) nabízejí klasické ruční zaostřování, které je tím nejpohodlnějším a leckdy i nejrychlejším systémem.