Spoření
- Krátkodobé - doba spoření nepřesáhne jedno úrokové období (obvykle 1 rok, předpokládáme roční úrokové období).
Úroky jsou připisovány na konci doby spoření. Jednotlivé složky jsou úročeny na základě jednoduchého úročení.
- Dlouhodobé - doba spoření bude delší než jedno úrokové období (předpokládejme roční úrokové období).
Úroky se připíší na konci každého úrokového období k naspořené částce a dále se s touto částkou úročí.
Spoření krátkodobé
Spoření krátkodobé předlhůtní
- Ukládáme vždy na začátku každé m-tiny roku.
- Chceme zjistit, kolik budou činit úspory i s úroky na konci roku při roční úrokové sazbě i:
,
kde x je částka, kterou spoříme každou 1/m-tinu roku.
Spoření krátkodobé polhůtní
- Ukládáme vždy na konci každé m-tiny roku.
- Chceme zjistit, kolik budou činit úspory i s úroky na konci roku při roční úrokové sazbě i:
,
kde x je částka, kterou spoříme každou 1/m-tinu roku.
Spoření dlouhodobé
- Spoříme několik úrokových období.
- V rámci úrokového období spoříme pouze jednou.
- Úrokové období je jeden rok.
Rozlišujeme
Spoření dlouhodobé předlhůtní
,
kde
a výše úložky, která je ukládána vždy na počátku úrokového období (roku),
i roční úroková sazba,
n počet úrokových období, v kterých se spoří.
Střadatel předlhůtní - udává, kolik ušetříme za
n období při úrokové sazbě
i,
jestliže na počátku každého období uložíme 1 Kč:
.
Spoření dlouhodobé polhůtní
- Částky ukládáme na konci úrokového období
,
kde
S naspořená částka,
a výše úložky, která je ukládána vždy na konci úrokového období (roku),
i roční úroková sazba,
n počet období (let) spoření.
Střadatel polhůtní - udává, kolik ušetříme za
n období při úrokové sazbě
i,
jestliže na konci každého období uložíme 1 Kč:
.
Střadatel předlhůtní = (1+i) · Střadatel polhůtní
Kombinace krátkodobého a dlouhodobého spoření
- Spoříme n období.
- Ukládáme m-krát za úrokové období.
Dělíme opět na
Kombinace krátkodobého a dlouhodobého spoření při spoření předlhůtním
? Kolik uspoříme do konce
n-tého roku, ukládáme-li na počátku každé
m-tiny roku
x Kč
?

.
Kombinace krátkodobého a dlouhodobého spoření při spoření polhůtním
? Kolik uspoříme do konce
n-tého roku, ukládáme-li na konci každé
m-tiny roku
x Kč
?

.
Řešené úlohy
Úloha 1
Kolik budeme mít k dispozici na účtu za tři roky, jestliže na počátku 1.roku
uložíme částku 20 000 Kč a koncem každého měsíce spoříme na tento účet 1 000 Kč?
Úroková sazba je 2,5% p.a. s pololetním připisováním úroků.
Úloha 2
Jak dlouho je nutno spořit počátkem každého měsíce 500 Kč, aby uspořená částka
byla ve výši 50 000 Kč při neměnné 3%-ní roční úrokové sazbě a ročním připisování úroků?
Úloha 3
Členové bytového družstva se dohodli, že za 5 let udělají novou střechu
(počet bytových jednotek je 12). Na pokrytí části předpokládaných nákladů zřídili účet v bance úročený 2% p.a. Fond se bude vytvářet tak, že koncem každého měsíce bude na společný účet zaslána částka 1000Kč za každou bytovou jednotku . Za předpokladu, že všichni tento plán dodrží
-
určete, jaké výše dosáhne fond za 5 let,
-
zjistěte, jak by se výsledná částka změnila, kdyby po 2 letech vyčerpali z fondu jednorázově 100 000 Kč, ale pak pokračovali v jeho vytváření beze změn?
Předpokládejme roční úrokové období.
Úloha 4
Při stavebním spoření se spoří se státní podporou. Jestliže např. měsíční
vklad činí 1700 Kč, pak se vždy 1. dubna následujícího roku připíše k naspořené
částce státní příspěvek ve výši 3 000 Kč (státní příspěvek za poslední šestý
rok je připsán rovnou na konci šestého roku).
Jaké výše dosáhne naspořená částka po 6 letech,
jestliže stavební spořitelna používá úrokovou míru 2% p.a. s měsíčním připisováním.