Hlavní řešitel: doc. PaedDr. Iva Stuchlíková, CSc.
Řešitelský kolektiv:
Doc. PaedDr. Iva Stuchlíková, CSc.
Prof. PhDr. František Man, CSc.
Doc. PhDr. Ludmila Prokešová, CSc.
Doc. PaedDr. Milada Krejčí, CSc.
PaedDr. Helena Havlisová
PaedDr. Jiří Vaníček
PhDr. Renata Jandová
PhDr.Olga Jílková.
PaedDr. Pavel Štursa
Pro další období řešení výzkumného záměru bude řešitelský kolektiv rozšířen o PaedDr. Emila Řepku,CSc..
Řešení výzkumného záměru v roce 2001 přineslo významné dílčí výstupy (viz seznam publikací). Podle plánované strategie řešení probíhalo i v tomto roce ve čtyřech vzájemně propojených směrech, zaměřených na
1. deskripci a diagnostiku zkouškového stresu, neúspěchu a z nich vyplývajících negativních emocí včetně strategií vyrovnávání se s nimi
2. objasnění souvislostí pozitivních a negativních emocí s kognitivní organizací, rozhodovacími procesy a úkolovou motivací
3. analýzu předpokladů indukce pozitivních emocí při učení
4. přípravu experimentálního ověřování intervencí učitele, které by mohly zvýšit emoční gramotnost dětí a pomoci jim lépe zvládat emoční problémy
Práce na řešení dílčích etap probíhala poněkud nerovnoměrně. Lépe postupovalo řešení v oblasti 2 a 3, v řešení oblasti 1 byly zahrnuty ještě některé další přístupy, což celkový výstup první etapy (1999-2001) poněkud opozdilo a bude vyžadovat zvýšené úsilí v nadcházejícím roce. V oblasti 4 probíhají práce podle harmonogramu s výjimkou registrace autonomní aktivace (zpoždění způsobené opožděným uvolněním a krácením investičních prostředků v prvém roce řešení se nepodařilo ještě zcela kompenzovat). Po konzultaci s firmou Insight Instruments, která dodala přístrojové vybavení pro monitorování fyziologických parametrů autonomní aktivace byl proveden upgrade systému SOFTmed. Od doplnění systému o modul k měření dechové činnosti bylo vzhledem k jeho stávající variantě (nevhodné pro použití v terénních podmínkách při měření ve školách a finanční náročnosti) prozatím upuštěno. V průběhu dalšího roku bude zhodnoceno, zda je možné provádět zkrácenou screeningovou diagnostiku stresové reaktivity plnohodnotně bez něj či nikoli.
V oblasti deskripce a diagnostiky zkouškového stresu, neúspěchu a z nich vyplývajících negativních emocí včetně strategií vyrovnávání se s nimi je cílem pro první etapu (1999-2001) zachytit zkouškovou/hodnotící situaci šířeji a zahrnout další emoce jako je hněv, lítost, znechucení apod. V uplynulém roce byly zhodnoceny výsledky první etapy validizace české verze diagnostiky dispozičního i situačního hněvu STAXI (State Trait Anger Expression Inventory). Metoda vykazuje uspokojivé psychometrické parametry a je připravena pro uvolnění pro vydání, včetně souhlasného stanoviska autora, prof. Spielbergera, k našim dosavadním výsledkům (terénní validizaci včetně určení širší souběžné, prediktivní a ekologické validity přesahuje vymezení záměru a předpokládá financování vydavatelstvím). O našich výsledcích bude psychologická veřejnost informována publikací v hlavním periodiku a širší pojednání problematiky hněvu a jeho měření je obsahem kapitoly v knize „Agrese, osobnost a identita“ (v tisku).
Pokračuje výzkum fyziologických korelátů hněvivé exprese v situaci mentální zátěže. Část výsledků byla podle plánu prezentována na 22. mezinárodní konferenci Stress and Anxiety Research Society. Další výsledky jsou připravovány na prezentaci na dalších významných mezinárodních konferencích v r. 2002. Stávající spolupráce s kolegy ve Frankfurtu a Kielu se rozšířila o pracoviště University of Minnesota v Duluth. Tato část výzkumu role emocí v sociální interakci (včetně školní) nabízí možnosti významného obohacení záměru o velmi aktuální mezinárodní trendy (výzkum zdravotního rizika spojeného se zvládáním a expresí hněvu, včetně kroskulturálních aspektů, situačně specifické metody diagnostiky.
V komplexním zachycení zkouškové situace a školního neúspěchu byla zpracována základní psychometrická analýza nástroje k měření emocionální bilance POMS (Profile of Mood States). Přes poměrně značnou frekvenci užívání tohoto nástroje v relevantním výzkumu (vedle dimenzionální diagnostiky PANAS) jsme se rozhodli pokusit se o kompilační přístup zahrnující posouzení vhodnosti zahrnutí dalších emočních profilů jako např. EWL (Die Eigenschaftswörterliste) nebo DEP36 (Dotazník emočního prožívání). Tím se poněkud opožďuje uzavření 1. etapy v této oblasti, jsme však přesvědčeni o vhodnosti zvoleného postupu.
Výzkum strategií vyrovnávání se se školním neúspěchem a zkouškovým stresem pokračuje s využitím některých screeningových, ve školní praxi dobře použitelných metod. I tady budou ještě práce zaměřené na komplexní emoční bilanci a na strategie zvládání dále pokračovat.
V oblasti objasňování souvislostí pozitivních a negativních emocí s kognitivní organizací, rozhodovacími procesy a úkolovou motivací byla analyzována data získaná v experimentálních studiích zaměřených na elaboraci významu pod vlivem různých emocionálních stavů. Stávající výsledky jsou v dobrém souladu s nálezy renomovaných zahraničních kolegů, např. Isenové, Eysencka, Stöbera a dalších. Po dokončení ještě probíhajících replikací budou výsledky prezentovány v souhrnné studii.
Obohacením této oblasti je výzkum represivního coopingového stylu, při němž dochází k emocionální aktivaci, ale dotyčná osoba ji na vědomé úrovni popírá. Tato problematika v poslední době v oblasti vztahu emocionálních a kognitivních procesů představuje významný trend (věnuje se jí např. skupina Michaela Eysencka z University of London). Výsledky jedné ze studií již byly prezentovány na mezinárodní konferenci, další data jsou připravena k analýze. Experimentální studie objasňující dále negativní emocionalitu u represorů bude provedena v nadcházejícím roce. Výsledky budou průběžně prezentovány na relevantních mezinárodních konferencích.
Ve výzkumu motivační struktury pokračovalo ve spolupráci spolupráci s University of Wales ověřování krátké verze diagnostického nástroje pro screeningové šetření. Byla vytvořena interaktivní počítačová verze nástroje, řešitelský tým participuje rovněž na přípravě navazujícího mezinárodního projektu připravovaného program EU Framework 6 (návrh v r. 2003). Ke konzultaci stávajících výsledků a dalšího výzkumného postupu byl v rámci pozván prof. Eric Klinger z University of Minnesota. (původně jako senior scholar v rámci Fulbrightova programu. Bohužel se schvalování jeho stipendia protáhlo natolik, že na něj posléze již nereflektoval). Pracovní návštěva byla realizována v červenci a srpnu, byly konzultovány pokroky ve vývoji diagnostiky motivační struktury, rozvoj teorie současných zájmů (current concerns) a předpokládaná monografie k motivačnímu poradenství.
Byl rozpracován obecný model, specifikující podmínky a účinky učební motivace, včetně analýzy, jak motivace ovlivňuje průběh učení i výsledky učení. Východiskem je Heckhausenův rozšířený kognitivní model motivace a jeho další rozpracování Heckhausenem a Rheinbergem i dílčí výsledky řešitelského týmu. V rámci této práce byly posouzeny i možnosti ovlivňování učební motivace.
V oblasti analýzy předpokladů indukce pozitivních emocí při učení byla publikována teoretická analýza možností ovlivňování učební motivace v souvislosti s indukcí emocionálních stavů,včetně stavů optimálního prožívání (flow). Této problematice byly věnovány další analýzy konceptuálních vztahů, např. v aplikační rovině vyučování tělesné výchově byly dále analyzovány vztahy výkonové motivace, zájmu a autonomie. Ve spolupráci s prof. Rheinbergem z Universität Potsdam je připravována participace na navazujícím mezinárodním výzkumu metodiky motivační intervence, která bude směřovat k indukci optimálního prožívání.
V oblasti přípravy experimentálního ověřování intervencí učitele, které by mohly zvýšit emoční gramotnost dětí a pomoci jim lépe zvládat emoční problémy byla v souladu s cíli záměru práce zaměřena na:
· program rozvoje emoční gramotnosti realizovaného ve výuce
V roce 2001 byla práce zaměřena na získání „ověřovací školy“ (kdy na ověřování programu rozvoje emoční gramotnosti v reálné výuce na 1. stupni participuje celá škola). Byl realizován workshop pro spolupracující učitele na různých školách v regionu. Do projektu se rozhodly zapojit 2 školy, v průběhu realizace byla jedna z nich sloučena s jinou školou, takže původní zadání, aby na projektu aktivně participovali všichni vyučující 1. stupně dlouhodobě probíhá na jedné škole (8 učitelek a celkem 152 žáků). Projekt rozvoje emoční gramotnosti bude probíhat nejméně půl roku. Průběžně je monitorován a vyhodnocován. Výchozí i koncový stav emoční bilance a reaktivity dětí je nezávisle posuzován psychologickými prostředky, emoční klima vybraných tříd je průběžně pozorováno. Metodická stránka programu je na škole průběžně konzultována.
Projekt je bezprostředně provázán i s pedagogicko psychologickou přípravou studentů učitelství 1. stupně ZŠ. (diplomové práce, zahrnutí programu rozvoje emoční gramotnosti realizovaného ve výuce do inovace obsahu relevantních disciplín)
· využití neurotechnologií a relaxačních metod u dětí s emočními problémy.
Byla analyzována data intenzivního případového výzkumu emoční reaktivity dětí v situaci školní zátěže (zahrnující 18 dětí s poruchami učení, 8 dětí s epileptickým onemocněním a kontrolní skupinu dětí bez suspektního nálezu). Studie prokázala výskyt emočních problémů u dětí s SPU zejména v souvislosti s konkrétními zátěžovými situacemi a výkonovými nedostatky. Studie naznačila možnosti zkoumání negativních emocí s využitím paralelního sledování některých ukazatelů autonomní aktivace a současného monitorování emočního výrazu. Podařilo se tak diagnostikovat konkrétní zátěžové situace, které se mohou u různých dětí s podobnými problémy poněkud lišit. Výsledky jsou připravovány pro publikaci. Zároveň je připravován metodický materiál pro učitele ve školách, který upozorní na možnosti emočních problémů sekundárně nasedajících na zvýšenou zátěž.
V rámci dílčího projektu „Týdny zdraví“ bylo provedeno sledování emočních problémů dětí (viz publikační výstupy).
Proběhlo vyškolení dalších učitelů pro realizaci programu využívajícího tělové techniky reflexe emočního stavu, různé pohybové aktivity a relaxační techniky ke zmírnění negativních emočních stavů žáků. Probíhá sumarizace dat o efektivitě tohoto terénního intervenčního programu
Vybavení pracoviště přístrojovou technikou, softwarem a zlepšení infrastruktury bylo výrazně zlepšeno. Otevřena zůstavá možnost doplnit základní přístroj periferního biofeedbacku SOFTmed o dechový modul. (Tento modul je předpokladem pro použití softwarového balíku pro automatické vyhodnocování stresové reaktivity. Tuto reaktivitu je možné analyzovat i na základě menšího počtu parametrů, ale předpokládá to alternativní analýzu výstupních dat. Posouzení této možnosti bude završeno v následujícím roce).
Dále je potřeba pokračovat v tvorbě softwarového vybavení psychologické laboratoře jako je počítačové vyhodnocování komplikovanějších metod (ke konci roku 2001 je k dispozici počítačová podpora diagnostiky motivační struktury) a k prezentaci některých úloh pro výzkum vlivu emočních stavů na kognitivní procesy (např. morfování podnětového materiálu, sledování odpověďových latencí atd.).
Postup práce v jednotlivých etapách probíhal podle harmonogramu. K určitému zpoždění došlo u výstupu oblasti 1 (deskripce a diagnostika zkouškového stresu, neúspěchu a z nich vyplývajících negativních emocí včetně strategií vyrovnávání se s nimi) kde jsme se rozhodli namísto široké diagnostické metody použít kompilační přístup a vytvořit spíše diferencovanou diagnostickou baterii. tato práce ještě probíhá a bude nutné ji v následujícím roce zintenzivnit.
V oblasti 4 (přípravu experimentálního ověřování intervencí učitele, které by mohly zvýšit emoční gramotnost dětí a pomoci jim lépe zvládat emoční problémy) jsme v bodě b) (využití neurotechnologií a relaxačních metod u dětí s emočními problémy) předpokládali využití EEG biofeedbacku. To se vzdor některým slibným výsledkům, prezentovaným např. EEG Biofeedback Institutem ČR, stále jeví jako okrajová metoda (zejména vzhledem k finanční náročnosti takové intervence, ale i náročné neurologické diagnostice a indikaci specifické intervence. Spíše se hovoří o obecně nezralém EEG nežli o SPU, a efektivita intervenčního programu, tj. která mozková aktivita a v které oblasti bude prostřednictvím zpětné vazby stimulována, je posuzována s ohledem na vyzrávání EEG obrazu, resp. celkového projevu dítěte. Dopady na školní práci jsou navíc zatíženy řadou faktorů mimo kontrolu). S ohledem na zmíněné problémy, zejména na trvalé krácení rozpočtovaných prostředků projektu nemůžeme v EEG centrech zajistit dostatečný výzkumný vzorek pro kazuistickou studii vlivu EEG biofeedbacku na školní práci. Proto jsme se rozhodli na tuto část rezignovat a soustředit se využití periferního biofeedbacku.
Předpokládané výstupy první etapy, zejména publikační aktivita, workshopy, prezentace na mezinárodních konferencích atd., byly vcelku naplněny. Namísto sborníku z první etapy bude publikována monografie shrnující moderní přístupy k emocím („Základy psychologie emocí“; nakladatelství Portál, Praha).
Bohužel se dosud nepodařilo pro zdejší pracoviště získat pořadatelství významných mezinárodních konferencí, jako jsou výroční konference Stress and Anxiety Research Society nebo Workshop on Achievement and Task Motivation (na kterém participuje zájmová skupina Emotion and Motivation of European Association for Research on Learning and Motivation), na kterých se členové řešitelského týmu pravidelně zúčastňují a kde byla kandidatura nabídnuta).
Plán prací pro příští období
V oblasti deskripce a diagnostiky zkouškového stresu, neúspěchu a z nich vyplývajících negativních emocí včetně strategií vyrovnávání se s nimi budeme v r. 2002 pokračovat v adaptaci diagnostických metod pro zachycení emočního profilu a zvládacích strategií. V další etapě budeme poněkud korigovat výzkumný cíl v této oblasti (vytvoření tréninkového programu zvládání negativních emocí) směrem k vytvoření modelu intervence ve vazbě na diagnostická východiska. Jeví se být efektivnější soustředit se na obecnější rovinu metodických zásad, na základě kterých pak může být v konkrétních klinických podmínkách dílčí metodika utvářena podle možností intervence
V oblasti objasňování souvislostí pozitivních a negativních emocí s kognitivní organizací, rozhodovacími procesy a úkolovou motivací budou analyzována data z experimentálního výzkumu vlivu emocí na elaboraci významu, na interpretační a rozhodovací procesy. Výsledky dílčích studií budou připravovány pro souhrnnou publikaci. Výzkum bude dále zaměřen na problematiku represivního copingového stylu.
Bude pokračovat sběr dat pomocí zkrácené verze diagnostického nástroje pro screening motivační struktury, výsledky budou průběžně konzultovány se spolupracujícími kolegy na University of Wales a University of Minnesota. Bude pokračovat ověřování využitelnosti této metody pro podchycení emocionálně-motivačních problémů relativně neprospívajících studentů.
V oblasti analýzy předpokladů indukce pozitivních emocí při učení bude pokračovat práce na přípravě metodiky motivačního a emočního tréninku vycházejícího z obecných motivačních modelů. Zvláštní pozornost bude věnována zájmem orientované činnosti a indukci stavů optimálního prožívání. Budeme pokračovat v teoretických studiích v oblasti ovlivňování motivace a roli emocí v těchto procesech.
V oblasti přípravy experimentálního ověřování intervencí učitele, které by mohly zvýšit emoční gramotnost dětí a pomoci jim lépe zvládat emoční problémy bude dále probíhat porovnávání a integrace poznatků z aplikace jednotlivých programů emoční gramotnosti. Budou vyhodnoceny modifikace programů a jejich efektivita. Metodika jednotlivých programů bude postupně integrována do kurikula učitelství ZŠ.
Budou pokračovat výzkumy emoční reaktivity dětí s obtížemi učení v situacích subjektivně vysoké zátěže. Bude pokračovat rovněž zkoumání efektivity relaxačních technik, zejména stability efektu.
Finanční rozpočet pro rok 2002 předpokládá investice 100 tisíc do doplnění přístrojového vybavení. Neinvestiční prostředky v rozsahu 1368 tisíc budou použity na pokračující rozšířování literárního fondu, včetně časopiseckých zdrojů, na náklady spojené se členstvím v mezinárodních vědeckých organizacích, s účastí na konferencích, na ediční náklady, na cestovné a pobyt zahraničních spolupracovníků, na služby spojené se sběrem a vyhodnocováním fyziologických indikátorů zkoumaných emocí, na tvorbu softwaru psychologické laboratoře a upgrade statistického softwaru, na tvorbu audiovizuálních instruktážních materiálů k tréninkovým a intervenčním programům. Dále na mzdy, a na režijní náklady.
Přehled hospodaření s finančními prostředky
z toho: investiční 87 tis. Kč
neinvestiční 689 tis. Kč
Tyto prostředky byly plně vyčerpány k řešení záměru (viz příloha).
Použití investičních prostředků:
· sloučením s prostředky záměru MSM 12410004 pořízena vysokorychlostní kamera CCD Motion Scope PCI 1000S.
Investiční prostředky rozpočtované pro tento rok byly zapůjčeny MSM 124100004, řešenému na téže fakultě k získání dostatečného objemu investic pro nákup vysokorychlostní kamery, která bude naším pracovištěm využívána pro monitorování obličejového výrazu emoce a jeho následné zpracování morfovacím programem (potřebné např. pro vývoj podnětového materiálu tzv. chimerických obličejů, využívaných při výzkumu emocionálních zkreslení kognitivních procesů apod.). Tento objem prostředků bude v následujícím roce vrácen na pokrytí nákladů spojených s vývojem softwaru psychologické laboratoře.
Hlavní publikační výstupy MSM 124100002 za rok 2001
Monografie:
Krejčí, M., Baumeltová, M. Projekt Týdny zdraví ve škole. České Budějovice: 1. vyd. České Budějovice: Jihočeská univerzita, 2001, 136 s. Autorský podíl 80%. ISBN 80-7040-507-4.
Stuchlíková, I. (v tisku). Základy psychologie emocí (220 s., nakl. Portál)
Stuchlíková, I., Man, F. (v tisku: nakl. Scan). Hněv a výraz hněvu. In I. Čermák (Ed.) Agrese, osobnost, identita (26 s.).
Hagtvet, K.A., Man, F., & Sharma, S. (2001). Generalizability of self-related cognitions in test anxiety. Personality and Individual Differences, 31, 1147-1171.
Krejčí, M. Týdny zdraví ve škole. Tělesná výchova a sport mládeže. 2001, 67, č. 7, s. 17-19.
Krejčí, M. Uplatnění jógy. Tělesná výchova a sport mládeže.. 2001, 67, č. 7, s. 26-31.
Man, F., & Řepka, E. (2001). Koncept vlastního nadání, strach ze sociálních konsekvencí a atribuční styl jako determinanty kontroly (řízení) činnosti. Studia Kinantropologia, 2,
7-14.
Man, F., & Řepka, E. (2001). Trait-State Anxiety In Top Athletic Competition. Studia Psychologica, 43, 59-67.
Prokešová, L. (v tisku: Pedagogická orientace).Tvořivé metody k rozvoji sociálních dovedností žáků 1. stupně ZŠ.
Rheinberg, F., Man, & Mareš, J. (2001). Ovlivňování učební motivace. Pedagogika, 51,
155-184.
Řepka, E. (2001). Atribuční teorie: možné využití pro vyučování tělesné výchovy a sportovním tréninku. Studia Kinantropologia, 2, 41-62.
Řepka, E., & Man, F. (2001). Výkonová motivace, zájem a autonomie ve vyučování tělesné výchovy: Kompatibilita nebo kontraverze? In B. Hodaň (Ed.). Humanitní základy kinantropologických studií (pp. 103-113). Olomouc FTK.
Bongard, S., Stuchlíková, I., Müller-Staske, M., & Man, F. Anger Expression, Areas of Life and Blood Pressure in Women. Paper presented at the 22nd international conference STAR, July, 12-14, 2001, Palma de Mallorca (Spain). Cf. also Book of Abstracts edited by Péres-Pareja, J., Sesé, A. & Borras, Co; p. 39.
Knotková, H., Mokrejs, P., Man, F., & Spielberger, C.D. Age Differences in Occupational Stress in Managers. Paper presented at the 22nd international conference STAR, July 12-14, 2001, Palma de Malorca (Spain). Cf. also Book of Abstracts edited by Péres-Pareja, J., Sesé, A. & Borras, Co; p. 77.
Man, F., & Řepka, E. The Development and Validation of the Czech Form of the Competitive Anxiety Inventory-2. Paper presented at the 22nd international conference STAR, July 12-14, 2001, Palma de Malorca (Spain). Cf. also Book of Abstracts edited by Péres-Pareja, J., Sesé, A. & Borras, Co; p. 112.
Prokešová, L. Emoce ve výuce na 1. stupni ZŠ. Předneseno na „Nové možnosti vzdělávání a pedagogický výzkum“. 9. celostátní konference České asociace pedagogického výzkumu. 26.-29.6.2001 Ostrava PF OU.
Prokešová, L. Program rozvoje emoční gramotnosti. Předneseno na „Metody tvořivého učitele“ PF MU Brno, 24.4.2001.
Řepka, E., Hošek, V., & Man, F. Vysoký výkon či optimální prožitek. Změna paradigmatu vyučování tělesné výchovy. Předneseno na „Aktuálne otázky športovej psychológie. Prešov (21.-22.11. 2001). Slovensko.
Stuchlíková, I. Vyjadřování hněvu a kardiovaskulární reaktivita. Předneseno na „Sociální procesy a osobnost“.Brno 4.-6.10. 2001. Viz též: Zprávy – Psychologický ústav AV ČR, 7, s. 10. Sborník abstrakt konference.
Stuchlíková, I., & Man, F., Is Anger Expression Associated By Repressive Coping Style? Paper presented at the 22nd international conference STAR, July 12-14, 2001, Palma de Malorca (Spain). Cf. also Book of Abstracts edited by Péres-Pareja, J., Sesé, A. & Borras, Co; p. 210.
Sborníky:
Krejčí, M., Stuchlíková, I. (2001). Emotional determinants of Educational Process – Model of a Research Project. In Proceedings of 88th Indian Science Congress, Section of Psychology and Educational Sciences – Child Health and Human Development. p 231-234.
Prokešová, L. (2001). Několik poznámek k tématu emoce ve výuce na 1. stupni ZŠ. In Nové možnosti vzdělávání a pedagogický výzkum. Ostrava 2001, s. 174-177. ISBN 80-7042-181-189
Stuchlíková, I. (v tisku).Vyjadřování hněvu a kardiovaskulární reaktivita. Sborník příspěvků konference „Sociální procesy a osobnost“. Brno: PsÚ AV ČR.
Vzdělávací programy:
Krejčí, M. Jógová a relaxační cvičení pro 1. stupeň škol Projekt MŠMT č. LS 20005. „Detailní návrh a ověření systému kariérového růstu učitelů KARPO 2001“, www karpo.upol.cz
Krejčí, M. Jógová a relaxační cvičení pro 2. stupeň škol Projekt MŠMT č. LS 20005. „Detailní návrh a ověření systému kariérového růstu učitelů KARPO 2001“, www karpo.upol.cz
Prokešová, L. (2001). Kreativita řídícího pracovníka. Metodický materiál. České Budějovice: Pedagogické centrum
Vyžádané přednášky:
Man, F. (2001). (1) Achievement motivation and school physical education. (2) Achievement motivation and top-sport. Invited lectures at the University of Lisabon (Portugal).
Prokešová, L. (2001). Kreativita řídícího pracovníka. Pedagogické centrum v Českých Budějovicích
Recenze:
Krejčí, M. (2001). Recenzní posudek na osnovy Jogove cvičenia - Autoři osnov: RNDr. Martin Knap, Mgr. Dagmar Poliaková . Zpracováno pro MŠ Slovenské republiky, 2 strany
Man, F. (2001).T.E. Higgins & A.W. Kruglanski (Eds.): Motivational Science. Social and Personality Perspectives. Philadelpia. Hove: Psychology Press, Československá psychologie, 45, s. 479-480.
Man, F., Prokešová, L. (2001). F. Försterling, J. Stinensmeier-Pelster, L.M. Silny (Hrsg). Kognitive und emotionale aspekte der Motivation. Göttingen. Bern. Toronto. Seatle: Hogrefe, Československá psychologie, 45, s. 480
Havlisová, H. Emoční obtíže u dětí s epilepsií v situaci školní zátěže.
V Českých Budějovicích, 3.1.2001 doc. dr. Iva Stuchlíková, CSc.
hlavní řešitel