6/7

ok 1945 se stává rokem velkých počítačů - v červnu John von Neumann navrhl a popsal první počítač s uloženým programem, který byl později postaven pod názvem EDVAC (Electronic Discrete Variable Automatic Computer). Tím dal základ dnes běžně používanému pojmu "počítač s von Neumannovou architekturou" . V listopadu 1945 John W. Mauchly a J.Presper Eckert se spolupracovníky na University of Pennsylvania dokončili tajný projekt pro Balistické laboratoře americké armády - programovatelný kalkulátor s názvem ENIAC (Electronic Numerator, Integrator Analyzer and Computer).

ok 1947 je pro Aikena a jeho tým velice úspěšný. Dokončují totiž Harvard Mark II. Harvard Mark II. obsahuje přes 13000 relé, které používá jak ve svých padesáti registrech, tak i v aritmetických jednotkách.

tomtéž roce si Frederick Viehe z Los Angeles nechává patentovat používání paměti s magnetickým jádrem. Paměť založenou na principu magnetického válce vynalezlo nezávisle na sobě několik lidí a byly zkonstruovány její první exempláře.
   Tím se v podstatě začal blížit konec počítačů první generace. Maximálního rozvoje dosáhl v 60. a 70.letech analogový počítač, jež byl později vytlačen číslicovým.

esmíme však zapomenout na český počítací stroj, SAPO (SAmočinný POčítač), který jako první využil v 50.letech myšlenky paralelního procesu. Sestával ze tří nezávisle na sobě pracujících procesorů. Výsledek tří nezávisle probíhajících operací se určoval v případě rozdílu "hlasováním": za správnou byla prohlášena hodnota shodující se ve dvou ze tří bloků počítače. Nástupcem počítače SAPO byl EPOS, jež navrhl právě počítač SAPO ještě před tím, než shořela reléová jednotka, která již nebyla nikdy opravena.