5/7

éto 1941 se zapsalo do dějin výpočetní techniky především díky Johnu V.Atanasoffovi a Cliffordu Berrym, kteří dokončili speciální kalkulátor na řešení souběžných lineárních rovnic, později nazvaný ABC (Atanasoff-Berry Computer). Jako primární paměť měl šedesát padesátibitových slov uložených v podobě kondenzátorů na dvou otáčivých bubnech. Svojí podstatou se jednalo o předchůdce dnešních dynamických pamětí vč. podmínky realizace obnovovacích cyklů. Taktovací kmitočet byl 60Hz (součet trval celou jednu sekundu). Množství chyb v tomto systému se nikdy nepodařilo stlačit pod 0,001%, což nebylo dosti povzbudivé.

zimě 1941 byl dokončen Z3 - první fungující programovatelný kalkulátor na světě. Pracuje s čísly s plovoucí desetinnou čárkou, které mají až čtrnáctibitovou mantisu, sedmibitové exponenty a znaménkový bit. Jeho paměť obsáhne 64 těchto čísel, na což potřebuje přes 1400 relé, dalších 1200 jich je v aritmetické a řídící jednotce. Z3 zvládá 3 až 4 součty za sekundu, na násobení potřebuje 3 až 5 vteřin. Se svou malou pamětí se ale vůbec nehodil pro řešení rovnic, pro něž byl původně sestrojen.

lednu 1943 Howard H.Aiken a jeho spolupracovníci na Harvardské univerzitě (Cambridge, Messachussetts), podporovaní IBM (International Business Machine - 1924), uvedli do provozu první široce známý programovatelný kalkulátor ASCC Mark I (Automatic Sequence-Controlled Calculator Mark I), také nazývaný Harvard Mark I. Mark I. byl elektronický reléový počítač, tzn. že používal elektrických impulsů k tomu, aby hýbal s mechanickými částmi.

dubnu 1943 zkonstruovali Max Newman a Wynn Williams se spolupracovníky v anglickém Bletchly počítač nazvaný po britském kreslíři karikatur moderních strojů Heath Robinson. Jednalo se o dešifrovací stroj používající kombinovanou elektronickou a reléovou logiku. Data jsou načítána opticky fantastickou rychlostí 2000 znaků za sekundu ze dvou smyček papírové pásky. Prosinec 1943 se stává měsícem "zrození" prvního prototypu ze série Colossus. Jedná se o následovníka Robinsonů, je plně elektronický, jeho logika je postavena na 2400 elektronkách, každá z pěti čteček papírové pásky pracuje rychlostí 5000 znaků za sekundu. Na přelomu let 1944 a 1945 je téměř dokončen Z4, Z3 je zničen a Z4 se po válce (v roce 1950) uvádí do provozu po dlouhé přestávce ve sklepě.