Disketová mechanika je zařízení určené pro práci s výměnnými médii - disketami. Dnes ji mají téměř všechny počítače. Podíváme-li se na to, jak disketová mechanika vypadá, zjistíme, že má v sobě štěrbinu. Do ní se zasouvají diskety. Právě ony jsou prostředkem, který umožňuje přenos informací. Tak jako můžeme soubory ukládat na pevný disk, můžeme je ukládat i na disketu vloženou do disketové mechaniky. Diskety můžeme na rozdíl od pevného disku vysunout z mechaniky (mechanika je vybavena tlačítkem, po jehož stisknutí se disketa vysune) a přenést je, kam potřebujeme. V počítači je většinou pouze jedna disketová mechanika. V tomto případě je označena jako A. Pokud je v počítači také druhá disketová mechanika, je označena písmenem B.
   
Zde je vhodné poznamenat, že existují dva druhy disketových mechanik. Starší z nich nese označení 5 1/4 palcová. Mechanika je veliká podobně jako CD ROM a pracuje se speciálními disketami. S tímto druhem mechanik se však již nesetkáme, najdeme ji pouze u některých opravdu starých počítačů. Druhý typ mechanik je 3,5 palcový a používá se dodnes. Pro přenos dat slouží diskety o velikosti 3,5 palce (kolem 9 cm), na které lze uložit 1,44 MB dat.


   
I když jsou diskety v podstatě již historickým záznamovým médiem, stále se používají a zřejmě používat budou. Nejčastějším způsobem využití je přenos dokumentů a souborů mezi počítači, které nejsou spojeny sítí. Nezastupitelné jsou diskety jako bootovací médium. Tuto funkci mohou mít CD, ale nejsou tak variabilní a jejich tvorba pořád ještě není pro běžného uživatele jednoduchá. Už méně se diskety používají jako zálohovací médium, protože svou malou kapacitou dnes již prostě nestačí. V menší míře se používají pro instalaci programů a především ovladačů hardwarových zařízení. 

 

    použití disket

    Používání disket je velmi jednoduché. Do mechaniky počítače zasuneme disketu, a dokument, který chceme přenést na jiné místo, na tuto disketu zkopírujeme. Na cílovém místě disketu vsuneme do disketové mechaniky počítače. Dokument, který jsme např. napsali doma, zkopírujeme na disk počítače a budeme ho mít kdykoli k dispozici. Disketa je tedy praktický pomocník; navíc je také lehká, má malé rozměry, a snadno se tedy přenáší.
   
Diskety se prodávají v krabičkách po deseti kusech. Jsou většinou již naformátovány (tj. připraveny k práci), pokud nejsou, musíme je předem naformátovat. Protože všechny diskety jsou stejné a mohly by se časem plést, můžeme je polepit etiketami. Na etikety můžeme napsat, co je na disketě uloženo, a tím je snadno odlišíme. Nedoporučuje se psát na ně obyčejnou tužkou ani perem s ostrým hrotem, protože by se disketa mohla poškodit. Soubory uložené na disketě můžeme také zabezpečit. Na disketě je malé okénko, které lze buď otevřít, nebo nechat zavřené. Pokud je okénko otevřené, na disketu nemůžeme nic uložit, ale také z ní nemůžeme nic smazat. Pak se nemůže stát, že si z diskety omylem smažeme důležité informace. Pokud budeme chtít soubory později smazat nebo na disketu uložit další soubory, stačí posunutím západky okénko zavřít.


    ochrana disket

    I když diskety vypadají odolně, přece jen nevydrží všechno a je nutné s nimi zacházet opatrně. Nesmíme také zapomenout na to, že pod plastikovým krytem je tenký kotouček s magnetickou vrstvou. Proto je nutné diskety nevystavovat magnetickému poli, například je nepokládat do blízkosti přístrojů, které vyzařují magnetické pole. Magnetické pole může informace uložené na disketě poškodit.
 Nejvhodnější je schovat diskety do krabičky. Krabička je ochrání také proti dalším vnějším vlivům, například proti prachu.
   
Na závěr je ještě potřeba připomenout, že diskety nesmíme nechávat na přímém slunečním světle, ve velmi horkém, studeném ani vlhkém prostředí. Je to důležité proto, aby se často velice cenné informace, uložené na disketách, nepoškodily.