Přehled osnov zúčastněných zemí

České osnovy

Osnovy v Německu

Osnovy v Itálii

České osnovy

Obecné rovině uvádí specifické cíle předmětu matematika věstník MŠMT.2 Proces vzdělávání v matematice směřuje k tomu, aby žáci:


Tyto dovednosti jsou pak rozpracovány do okruhů kmenového učiva:
Aritmetika Čtení a zápis čísel do milionu. Porovnávání čísel.
Desítková soustava.
Matematické zápisy a vyjadřování. Matematické značky. Zlomek (polovina, čtvrtina, třetina).
Základní početní výkony. Vzájemné souvislosti mezi početními výkony. Vlastnosti početních výkonů. Reálný význam sčítání, odčítání, násobení a dělení. Sčítání, odčítání, násobení a dělení přirozených čísel zpaměti a písemně.
Zaokrouhlování. Odhady výsledků a kontrola správnosti výpočtů.
Jednoduché a složené slovní úlohy.
Geometrie Orientace v rovině a prostoru.
Základní rovinné a prostorové geometrické útvary, jejich elementární vlastnosti.
Vztahy mezi geometrickými útvary (poloha, velikost, uspořádání). Obvod a obsah rovinných geometrických útvarů.
Měření a odhad délky. Jednotky délky a obsahu. Vztahy mezi jednotkami (převody jednotek).
Kreslení a rýsování geometrických )tvarů.
Užití matematiky Číselné a geometrické pravidelnosti a vzory,
Třídění.
Shromažďování, evidence, znázorňování a vyhodnocování údajů. Čtení a sestavování tabulek, diagramů a grafů. Orientace v plánu, kalendáři a jízdním řádu.
Zjišťování počtu možností.
Rýsovaní podle předlohy.
Řešení praktických úloh z reálných situací.
Hodnocení situací, volba vhodné metody řešení.

Do jednotlivých ročníků je pak učivo rozpracováno osnovami. Následující přehled byl zpracován podle osnov programu Základní škola3 .

Ročník
Učivo
Žák by se měl naučit
1. ročník
Čísla 0 až 20
  • spočítat prvky daného konkrétního souboru do dvaceti;
  • používat čísla k vyjádření počtu a pořadí;
  • porovnávat soubory prvků s počtem prvků do dvaceti a porovnávat čísla na základě počtu a pořadí;
  • přečíst a zapsat čísla 0 až 20;
  • sčítat a odčítat čísla v oboru 0 - 10, v oboru 10 - 20 bez přechodu přes desítku;
  • řešit slovní úlohy vedoucí k porovnávání čísel v oboru 0 - 20;
  • řešit slovní úlohy vedoucí k porovnávání čísel v oboru 0 - 20;
  • řešit slovní úlohy vedoucí ke vztahům o a-více (méně) v probíraném oboru;
  • komutativnost sčítání;
  • značky +, - , =
Žák se může naučit
  • sčítat a odčítat čísla v oboru 0 - 20 s přechodem desítky;
  • chápat vztahy mezi sčítáním a odčítáním;
  • řešit složitějších slovní úlohy v oboru do dvaceti.
1. ročník
Orientace v prostoru
Žák by se měl naučit
  • orientovat se v prostoru (vpravo, vlevo, před, za);
  • rozeznávat geometrické útvary trojúhelník, čtverec, obdélník, kruh, krychle, kvádr, válec.
Žák se může naučit
  • vystříhávání obrazců;
  • jehlan, kužel;
  • poznávat kouli, krychli a trojúhelníku;
  • používat geometrické útvarů k počítání a znázorňování úloh;
  • používat relací "menší, větší, stejný";
  • měřit délky na dílky (na centimetry).
2. ročník
Číselný obor 0 až 100
Žák by se měl naučit
  • sčítat a odčítat v oboru do 20-ti s přechodem přes desítku;
  • spočítat prvky daného konkrétního souboru do 100;
  • číst a zapisovat čísla do 100;
  • desítky a jednotky ve dvojciferném čísle; sdružování jednotek do desítek;
  • vytvořit konkrétní soubory (na počítadle, penězi, ve čtvercové síti, apod.) s daným počtem prvků do 100;
  • porovnávat čísla do 100 a vztahy mezi nimi zapsat pomocí symbolů; značky <, >;
  • zaokrouhlit dané číslo na desítky;
  • orientovat se na číselné ose;
  • sčítat a odčítat čísla v oboru do 100 s přechodem přes desítku;
  • používat sčítání a odčítání při řešení praktických úloh;
  • řešit slovní úlohy vedoucí k porovnávání čísel v oboru do 100;
  • řešit slovní úlohy vedoucí ke sčítání a odčítání čísel v oboru do 100;
  • řešit slovní úlohy s užitím vztahů o n-více (méně) v oboru do 100.
Žák se může naučit
  • sčítat více než dvě čísla;
  • odčítat více než jedno číslo;
  • řešit a vytvářet slovní úlohy na sčítání více než dvou čísel a odčítání více než jednoho čísla;
  • řešit slovní úlohy s nadbytečnými nebo nepostačujícími údaji, s více řešeními apod.
2. ročník
Násobení a dělení přirozených čísel v oboru násobilek do 100
Žák by se měl naučit
  • spoje násobilek 2, 3, 4, 5;
  • dělit v oboru násobilek 2, 3, 4, 5;
  • užívat násobení a dělení v praktických situacích;
  • řešit slovní úlohy na násobení;
  • řešit slovní úlohy na dělení;
  • řešit slovní úlohy vedoucí ke dvěma početním výkonům (např. sčítání, násobení);
  • užívat závorky;
  • řešit slovní úlohy na vztahy n-krát více, n-krát méně;
  • komutativnost násobení.
Žák se může naučit
  • vlastnosti násobení a dělení;
  • další spoje násobilek;
  • řešit úlohy kombinatorické povahy;
  • jednoduché dichotomické třídění.
2. ročník
Rýsování úseček a měření jejich délek
Žák by se měl naučit
  • rozlišovat úsečku, lomenou čáru a křivou čáru;
  • kreslit křivé a rovné čáry;
  • odhadnout délku úsečky na decimetry, centimetry;
  • měřit délku úsečky na centimetry;
  • poznávat geometrická tělesa v praxi (např. válec, kvádr);
  • vymodelovat tělesa (např. krychli, kvádr).
Žák se může naučit
  • rozlišovat strany rovinného obrazce, měřit délky stran, určovat obvod obrazce;
  • rozlišovat hrany tělesa, měřit délky hran tělesa;
  • rozlišovat složitější geometrické útvary (rovinné trojúhelník, čtyřúhelník, pětiúhelník, obdélník, i prostorové);
  • stavět stavby z krychlí podle obrázku;
  • určovat počet čtverců (krychlí) na sestavení útvaru;
  • poznat souměrný útvar.
2. ročník
Orientace v čase
Žák by se měl naučit
  • časové jednotky hodina, minuta, sekunda;
  • číst časové údaje na různých typech hodin
Žák se může naučit
  • závislost různých činností na průběhu času během dne, grafické znázornění;
  • závislost různých činností během týdne, měsíce.
3. ročník
Číselný obor 0 - 1 000
Žák by se měl naučit
  • číst a psát trojciferná čísla;
  • prohloubit si představy o desítkové soustavě a využít je k porovnávání čísel do 1 000;
  • vytvořit konkrétní soubor (penězi, milimetrovým papírem apod.)s daným počtem prvků do 1 000;
  • zakreslit obraz daného čísla na číselné ose;
  • používat sčítání a odčítání v daném oboru při řešení praktických úloh, písemně sčítat a odčítat dvě trojciferná čísla, provádět kontrolu svého výpočtu,
  • řešit slovní úlohy na porovnávání dvou trojciferných čísel, sčítání a odčítání dvou trojciferných čísel, na vztahy o n-více (méně),
  • provádět předběžný odhad výsledku řešení.
Žák se může naučit
  • pamětné sčítat a odčítat trojciferná čísla, ve kterých jsou nejvýše dvě číslice různé od nuly, např. 205 + 350, 720 - 105 apod.;
  • písemně sčítat tři a více trojciferných čísel;
  • řešení složitějších slovních úloh.
3. ročník
Násobení a dělení v oboru násobilek a mimo obor
Žák by se měl naučit
  • automaticky užívat spoje všech násobilek,
  • násobit pamětně dvojciferné číslo jednociferným v jednoduchých případech,
  • dělit dvojciferné číslo jednociferným číslem mimo obor násobilek,
  • určovat neúplný podíl a zbytek v jednoduchých případech,
  • číst a sestavovat tabulky násobků,
  • užívat tabulkové zápisy v praxi (např. ceny zboží, vzdálenosti apod.)
  • užívat násobení a dělení při řešení praktických úloh,
  • řešit a vytvářet slovní úlohy vedoucí k násobení dvojciferného čísla jednociferným a dělení dvojciferného čísle jednociferným,
  • provádět odhad výsledku,
  • řešit slovní úlohy vedoucí k užití vztahů n-krát více, n-krát méně.
Žák se může naučit
  • násobit a dělit trojciferné číslo jednociferným, příklady typu 930 3, 150 . 5 apod.;
  • řešit a vytvářet složitější slovní úlohy vedoucích ke třem až čtyřem početním výkonům;
  • řešit slovní úlohy s nadbytečnými údaji,
  • řešit slovní úlohy vedoucí k více řešením,
  • rozlišovat sudá a lichá čísla.
3. ročník
Rovinné obrazce. Obvod.
Žák by se měl naučit
  • označit bod, krajní body úsečky, průsečík dvou přímek;
  • měřit délku úsečky s přesností na milimetry;
  • sestrojit úsečku dané délky s užitím měnitele 1 000, 100, 10;
  • provádět odhad délky, vzdálenosti;
  • určit obvod jednoduchého obrazce (trojúhelník, čtverec, obdélník) sečtením délek jeho stran;
  • skládat tvary pomocí skládanek ze čtverců a trojúhelníků;
  • dělit geometrický útvar na části.
Žák se může naučit
  • konstrukční sčítání a odčítání úseček;
  • určování obvodů složitějších obrazců.
4. ročník
Číselný obor do 1 000 000
Žák by se měl naučit
  • počítat do 1 000 000 po statisících, desetitisících, tisících;
  • číst, psát a zobrazit čísla na číselné ose;
  • porovnávat čísla do 1 000 000 (podle zápisu) a řešit příslušné nerovnice;
  • zaokrouhlovat čísla na statisíce, desetitisíce, tisíce, sta, desítky;
  • rozkládat čísla v desítkové soustavě;
  • pamětně sčítat a odčítat čísla, která mají nejvýše dvě číslice různé od nuly;
  • písemně sčítat a odčítat (sčítat alespoň tři čísla, odčítat od jednoho čísla dvě čísla, od součtu dvou čísel jedno číslo);
  • pamětně násobit a dělit čísla do 1 000 000 (nejvýše se dvěma různými číslicemi) jednociferným číslem;
  • písemně násobit jedno a dvojciferným činitelem;
  • písemně dělit jednociferným dělitelem, provádět odhad a kontrolu svého výpočtu;
  • řešit slovní úlohy vedoucí k porovnání čísel, provádění početních výkonů s čísly v daném oboru a na vztahy o n-více (méně), n-krát více (méně);
  • řešit slovní úlohy na dva až tři početní výkony
Žák se může naučit
  • vyjádřit počet ve dvojkové číselné a znázornit číslo vyjádřené ve dvojkové soustavě;
  • řešit slovní úlohy na více početních výkonů;
  • řešit slovní úlohy s nadbytečnými nebo nedostačujícími údaji;
  • řešit slovní úlohy kombinatorické povahy.
4. ročník
Zlomky
Žák by se měl naučit
  • názorně vyznačit polovinu, čtvrtinu celku;
  • řešit jednoduché slovní úlohy na určení poloviny, třetiny, čtvrtiny, pětiny, desetiny daného počtu;
  • sčítat zlomky se stejným jmenovatelem např. 1/2 + 1/2, 2/3 + 1/3;
  • termíny celek, část, zlomek, čitatel, jmenovatel
Žák se může naučit
  • názorně vyznačit celek z dané poloviny, čtvrtiny, třetiny, pětiny, desetiny;
  • zlomky s čitatelem různým od jedné, jejich konkrétní modely,
  • smíšená čísla na konkrétních příkladech ( 1 1/2 l, 2 1/2 h, 3 1/2 kg);
  • složitější slovní úlohy vedoucí k rozdělování celku na části a výpočtu celku z daných částí
4. ročník
Rovnoběžky, různoběžky, kolmice, kružnice
Žák by se měl naučit
  • určit vzájemnou polohu dvou přímek;
  • sestrojit rovnoběžku s danou přímkou;
  • sestrojit kolmici (pomocí trojúhelníku s ryskou) k dané přímce,
  • narýsovat kružnici s daným středem a daným poloměrem; poloměr a průměr, kružnice.
  • kruh;
  • shodné kružnice;
  • osa úsečky;
  • dělení roviny a kruhu
Žák se může naučit
  • poznat rovnoběžné a různoběžné roviny (modelováním na tělesech);
  • poznat kolmost rovin (modelováním na tělesech)
4. ročník
Souměrnost
Žák by se měl naučit
  • poznat souměrný útvar;
  • určit osu souměrnosti modelováním, překládáním apod.;
  • nakreslit souměrný tvar
Žák se může naučit
  • určit osy souměrnosti čtverce, obdélníku, kruhu;
  • určit rovinu souměrnosti a poznat rovinovou souměrnost;
  • určit roviny souměrnosti na modelech jednoduchých těles
4. ročník
Obsah čtverce a obdélníku, síť kvádru a krychle
Žák by se měl naučit
  • určovat obsah rovinných obrazců pomocí čtvercové sítě;
  • řešit jednoduché slovní úlohy na výpočty obsahu obdélníku a čtverce;
  • vymodelovat síť kvádru, krychle; vymodelovat kvádr, krychli z dané sítě;
  • stavět stavby z krychlí podle kótovaných půdorysů;
  • rozpoznat jehlan, kužel, krychle, kvádr.
  • rozpoznat vrchol, stěnu, hranu; určit počty tělese;
  • pohledy na tělesa
Žák se může naučit
  • převody jednotek obsahu;
  • složitější slovní úlohy na výpočet obsahu obdélníku a čtverce např. v kombinaci s výpočtem obvodu
5. ročník Žák by se měl naučit
  • porovnávat přirozená čísla a zobrazovat je na číselné ose;
  • čísla větší než milion; miliarda;
  • zaokrouhlovat přirozená čísla s požadovanou přesností;
  • zapsat dané přirozené číslo v požadovaném tvaru v desítkové soustavě;
  • sčítat a odčítat přirozená čísla zpaměti (sčítaná nebo odčítaná čísla mají nejvýše dvě číslice různé od nuly);
  • písemně sčítat tři až čtyři přirozená čísla;
  • písemně odčítat dvě přirozená čísla;
  • pamětně násobit a dělit přirozená čísla v jednoduchých případech;
  • písemně násobit až čtyřciferným činitelem;
  • písemně dělit jedno a dvojciferným dělitelem;
  • řešit jednoduché a složené slovní úlohy vedoucí k jednomu nebo dvěma výpočtům s přirozenými čísly
Žák se může naučit
  • zapsat libovolně velká čísla v desítkové soustavě;
  • pochopit dvojkovou číselnou soustavu;
  • pochopit další číselné soustavy např. osmičkovou;
  • užívat kapesní kalkulátor při provádění početních výkonů s přirozenými čísly;
  • chápat vlastnosti početních výkonů a jejich užití
5. ročník
Desetinná čísla
Žák by se měl naučit
  • zapsat a přečíst dané desetinné číslo řádu desetin a setin;
  • zobrazit dané desetinné číslo řádu desetin na číselné ose;
  • zaokrouhlit dané desetinné číslo řádu desetin na celky;
  • sčítat a odčítat desetinná čísla řádu desetin a setin;
  • násobit a dělit desetinné číslo deseti;
  • užít desetinné číslo v praktických situacích;
  • řešit jednoduché slovní úlohy na užití desetinných čísel
Žák se může naučit
  • zapsat, přečíst, zobrazit desetinné číslo řádu tisícin;
  • řešit složitější slovní úlohy s užitím desetinných čísel
5. ročník
Rovinné obrazce, tělesa
Žák by se měl naučit
  • narýsovat obdélník, čtverec, pravoúhlý trojúhelník;
  • vypočítat obvod a obsah obdélníku a čtverce;
  • znát a umět převádět jednotky obsahu cm2, mm2, m2, ha;
  • řešit slovní úlohy na výpočty obsahů obdélníku a čtverce;
  • vypočítat povrch kvádru a krychle sečtením obsahů jejich podstav a stěn;
  • řešit úlohy z praxe na výpočty obsahů obdélníku a čtverce, povrchu kvádru a krychle;
  • rovnostranný a rovnoramenný trojúhelník; rýsování pomocí kružnice
Žák se může naučit
  • sítě kvádru, krychle, hranolu, válce;
  • modelovat tělesa z daných sítí;
  • stavět různé stavby z krychlí;
  • určovat jejich objem pomocí jednotkové krychle;
  • řešit složitější slovní úlohy na výpočty obvodů, obsahů a povrchů
5. ročník
Tabulky, grafy, diagramy
Žák by se měl naučit
  • doplňovat řady čísel, doplňovat tabulky;
  • číst a sestrojovat sloupkový diagram;
  • sestrojit a číst jednoduché grafy v soustavě souřadnic
Žák se může naučit
  • orientovat se v jízdních řádech;
  • orientovat se v grafikonech;
  • číst různé figurální diagramy

Návrh učebních osnov Obecné školy4 chápe první stupeň jako relativně samostatnou etapu vzdělávání, na kterou navazuje projekt Občanské školy, případně víceleté gymnázium. V obecné rovině autoři zdůrazňují, aby matematické učivo mělo pro žáka smysl, bylo použitelné a aby mu žák porozuměl. Cílem vyučování není vyřešit určitou úlohu z učebnice, ale poznat (nebo objevit) metodu jejího řešení. Osnovy pro jednotlivé ročníky rozlišují, co "se žáci mají naučit" (obdoba kmenového učiva) a "co se žáci mohou naučit" (učivo rozšiřující). Pro lepší orientaci učitelů jsou zde uváděny příklady činností a úloh, které mohou žáci řešit. V oblasti aritmetického učiva se obsah a rozložení toho, "co se žáci mají naučit" liší od projektu Základní škole poměrně málo. Podstatný rozdíl je v oblasti geometrie a v části věnované užití matematiky. Ke geometrii se vrátíme později podrobněji. Geometrii v projektu Obecná škola odlišuje od jiných projektů zejména zřetel k žákovi. Ostatní projekty zdůrazňují zejména logické uspořádání pojmů. V Obecné škole se vychází z neformálních zkušeností dětí jejich běžného života. Cílem není vybudovat systém geometrických pojmů, spíše utřídit a pojmenovat přirozené zkušenosti žáků.

Užití matematiky je rozděleno do dvou etap. Témata navrhovaná pro obě etapy jsou téměř stejná. Liší se typy a obtížnost úloh.

Přehled témat:

Projekt Národní škola je, jak zdůrazňují autoři, programem pro devět let základní školy. Autoři považují těchto devět let za "konzistentní celek s plynulou a rovnoměrnou vnitřní dynamikou"6 . Rozsah kmenového učiva z matematiky umožňuje vnitřní diferenciaci ve třídách podle schopností i podle zájmu dětí. V projektu je zdůrazněna možnost praktického použití poznatků získaných ve škole a získání globálního pohledu na svět. Školám je ponechaná značná volnost, která umožňuje přizpůsobit se místním podmínkám.

Porovnáme-li kmenové učivo v jednotlivých ročnících s jinými projekty, je v aritmetice jasně zdůrazněn jen výcvik v početních dovednostech a v geometrii rozpoznávání geometrických útvarů a rýsování. Řazení pojmů je podobné jako v ostatních projektech s tím, že požadavek na zvládnutí některých početních dovedností (od 2. ročníku) je posunuto do vyššího ročníku (např. násobilka, počítání do 1 000). Požadavky na porozumění matematickým pojmům je vyjádřeno na úrovni obecných cílů matematického vyučování.





2Kmenové učivo základního vzdělávání na 1. stupni ZŠ (věstník MŠMT, ročník LI, sešit 9, září 1999).
3Matematika. Učební osnovy pro 1. - až 9. ročník. Vzdělávací program Základní škola. Nakladatelství Fortuna, Praha, 1996. 37 str.
4Návrh učebních osnov Obecné školy. Portál, Praha, 1995, str. 27 - 53.
5Kurzívou jsou uvedeny činnosti vhodné až pro 4. a 5. třídu.
6Vzdělávací program Národní škola. MŠMT ČR, 1996, str. 56 - 60














Osnovy v Německu










Osnovy v Itálii