CD-ROM disky

    Na kompaktním disku jsou data uložena ve formě spirály, která začíná u otvoru ve středu disku a krouží směrem k jeho okraji. Kvůli adresaci jsou použity tři úrovně sektorů. Na nejvyšší, fyzické úrovni, má sektor délku 3 234 bajtů. Obsahuje v sobě jednak logický sektor o délce 2 352 bajtů, a pak také 784 bajtů korekčních kódů EDC/ECC a 98 bajtů kontrolních. Na logické úrovni je sektor dále dělen v závislosti na formátu CD. Zatímco CD-DA (hudební CD) má všechny bajty v logickém sektoru věnovány audiodatům, pro data ve formátu CD-ROM zbývá jen 2 048 bajtů na jeden sektor.

    Data se na disk CD-ROM zaznamenávají lisováním. Do vodící drážky se lisují jednotlivé výstupky a prohlubně, reprezentující data. Disk nelze žádným způsobem smazat, ani na něj zapisovat.
    Disky CD-ROM se hojně využívají pro distribuci softwaru a hudby. Životnost. disku CD-ROM je závislá na odrazivé vrstvě. Odrazivá vrstva postupem času ztrácí svou odrazivost a oxiduje.

ukázka CD-R a CD-RW média

 

    CD-R disky

    Technologie zapisovatelných disků CD-R byla definována v dokumentu nazvaném Orange Book Part II firmou Philips roku 1990. Princip CD-R médií je velmi podobný klasickým médiím CD-ROM. Na vypáleném CD jsou data uložena prostřednictvím malých prohlubní ve vrstvě, která je schopná vlivem tepla ztratit schopnost průchodu světla. Zatímco na zapsaných místech se čtecí paprsek rozptýlí, z nezasažených míst se odráží, neboť mu nic nebrání v přístupu k reflexní fólii, kterou je pokryta jedna strana CD-R média. Kvůli požadavkům na vysokou odrazivost je tato fólie vyráběná ze zlata či stříbra. Zlato se používalo jako první, avšak nepříjemně se projevovalo na ceně CD-R médií. Stříbro bylo velmi oblíbené před několika roky, jeho reflexe je však nižší než odrazivost zlata. Dnes je velmi často užíván tzv. silvergold, tedy slitina zlata se stříbrem. Zlato takové vrstvě propůjčuje dostatečnou odrazivost, zatímco příměs stříbra snižuje výrobní náklady. Reflexní fólie se spolupodílí na výsledném zbarvení spodní, datové oblasti média.

    Zápis na disk se provádí výkonným argonovým laserem, jenž je schopen dostatečně narušit vrstvu organického barviva tak, aby čtecí světlo nemohlo pronikat až k reflexní vrstvě. Slovo světlo je však poněkud nepřesné, neboť vlnová délka, kterou používá čtecí laser, je mimo rozsah vnímání lidského oka.



    Vrstva organického barviva je téměř pro každého výrobce těchto médií typická, protože se přímo podílí na tom, jak odolně budou data na CD-R disk zapsána. Jako organické barvivo se používá cyanin, ftalocyanin a Azo. CD-R média, s aktivní vrstvou cyaninu, jsou z datové strany zabarvena do zelena nebo světlezelena. Dalším používaným barvivem je normálně bezbarvý ftalocyanin (phthalocyanine). Jeho hlavní předností proti cyaninu je deklarovaná vyšší odolnost proti slunečnímu UV záření, které data na CD-R poškozuje. CD-R média s vrstvou ftalocyaninu mívají barvy odpovídající barvě samotné reflexní vrstvy, tedy zlaté, stříbrné či stříbrozlaté. Z jiných technologií médií byl převzat další materiál na výrobu aktivní vrstvy, jímž je modré Azo. Jak lze očekávat, CD-R média používající vrstvu Azo jsou z datové strany zabarvena modře. CD-R média s vrstvou Azo často používají právě stříbrnou či silvergold reflexní vrstvu.
    Výrobci CD-R médií ve svých laboratořích kombinují různé materiály a tloušťky aktivní a reflexní vrstvy, tak aby dosáhli možnosti zápisu vysokou rychlostí, velké odolnosti proti vnějším vlivům, zvláště slunečnímu světlu, a kompatibility s CD-R zapisovačkami stejně jako s mechanikami CD-ROM pro čtení zapsaných médií. Proto jsou dnes všechna používaná barviva přibližně na stejné úrovni.



    Disky CD-R mají mnoho možností užití. Od prostého zálohování přes přenášení velkých objemů dat mezi počítači až po premastering, tedy přípravu CD-ROMu pro lisování. CD-R disky se výborně hodí na dlouhodobé zálohování, stejně jako na tvorbu záložních kopií softwaru či kopií audiodisků pro vlastní použití.
    Hlavní výhodou CD-R médií je kompatibilita se stávajícími jednotkami CD-ROM. Odrazivost CD-R médií je v porovnání s CD-ROM disky jen asi 60 až 80%, přesto je však naprostá většina dnes používaných mechanik v PC, stejně jako velké množství CD mechanik ve spotřební elektronice, schopna vypálené disky přečíst.
    Druhou výhodou je velmi nízká cena médií. Dnes se obvyklé náklady na jedno CD-R médium pohybují kolem 25 Kč.

    Životnost CD-R média se poslední dobou dost zlepšila, a dnes se odhaduje životnost vypálených dat na 70 až 200 let. Velké rozdíly v tomto směru jsou způsobeny různými metodami matematické modelace životnosti materiálu, které provádějí různí výrobci. V současnosti se vyvíjí norma ANSI pro přesnější a porovnatelnější odhady životnosti dat na CD-R. V každém případě ještě dnes nelze s jistotou tvrdit, jak dlouho data na CD-R vydrží, neboť technologie je příliš mladá na to, než aby se nějaké větší množství disků již stihlo "zkazit".