Po mechanické instalaci je nutné pevný disk "přihlásit" BIOSu - základnímu vstupně-výstupnímu systému počítače. To provedeme v setupu počítače - programu, kde můžeme měnit nastavení BIOSu. Do SETUPu se dostaneme krátce po (re)startu počítače stiskem jedné klávesy (obvykle klávesa Del, ale může být i jiná, viz pokyny na obrazovce). Zde v sekci nazývané většinou Standard CMOS Setup zadáváme informace o geometrii disku; tedy tři základní parametry, jejichž kombinace určuje celkovou kapacitu disku. Jedná se o počet hlav, což je ekvivalentem počtu diskových povrchů se záznamem, počet cylindrů, které značí počet stop (soustředných mezikruží na jednom povrchu), a počet sektorů v jedné stopě - velikost jednoho sektoru činí 512 kB. Přestože tyto parametry by měly být vypsány na disku (vedle informací o konfiguraci Master/Slave), případně je možné si je vyhledat na webových stránkách výrobců, sám disk je zná a většina BIOSů si je umí z disku přečíst.
   
V setupu použijeme funkci automatické detekce pevných disků (IDE HDD Auto Detection), kde nalezené informace potvrdíme.

typ disku a mód adresování  
   
Nalezený disk bude typu 47- uživatelský. Předcházejících 46 typů je předdefinováno pro staré disky o malých kapacitách, které se dnes již nepoužívají, přesto však z důvodu kompatibility jsou v BIOSu stále přítomny. Typ disku lze také nastavit do polohy Auto. Potom budou disky automaticky vyhledávány při každém startu počítače, takže jejich parametry v setupu nemusíme uvádět, na druhou stranu tento proces zdržuje zavádění operačního systému. Automatiku je tak vhodné používat pouze pro přenosné disky (zabudované do výměnného rámečku).

    Položka přístupový mód se týká způsobu adresování pevného disku. Je-li kapacita disku větší jak 512 MB, měli bychom mít nastaveno LBA (Logical Block Addressing), eventuelně Auto pro automatické nastavení. Pomocí logického adresování se disk před BIOSem tváří, že má mnohem více hlav než ve skutečnosti, za to ovšem radikálně méně stop, takže celková kapacita disku vychází stejně a lépe se využije omezeného paměťového prostoru, do kterého se informace o geometrii disku ukládají.

diskové parametry PRECOMP a LANDZ
   
U pevného disku můžeme v setupu také definovat položky Write Precompensation a Landing Zone - u obou zadáváme číslo logické stopy. V prvním případě té stopy, která je vyhrazena pro interní potřeby pevného disku jako jakýsi pracovní odkládací prostor (obvykle nulová či maximální hodnota), druhá definuje cylindr, ve kterém budou parkovat hlavičky pevného disku při jeho vypnutí (tj. budou se přímo dotýkat záznamové plochy) - měla by být použita maximální hodnota logického cylindru.

omezení maximální kapacity disku BIOSem  
   
BIOS počítače omezuje maximální velikost pevného disku. Tato informace by měla být obsažena v manuálu k základní desce, jinak tuto skutečnost poznáme ve chvíli, kdy v setupu zkusíme větší disk detekovat. Nejčistším, nicméně malinko riskantním řešením tohoto problému je upgrade BIOSu - zkontaktujete svého prodejce počítače (základní desky), případně hledejte na webových stránkách vašeho výrobce. Druhým řešením je použití diskové utility dodané výrobcem pevného disku, která obchází BIOS a přímo zpřístupňuje plnou kapacitu disku operačnímu systému (například Seagate DiscWizard či Quantum Ontrack Disk Manager).