popis a geometrie disku disk pod lupou komunikační rozhraní parametry pevných disků konfigurace disku instalace disku přihlášení disku v BIOSu vytváření diskových oblastí, formátování      obrázková galerie, videoukázky

plotna
    Nejvíce diskutovanými částmi pevných disků jsou plotny. Ty jsou vyrobené z hliníkové směsi nebo skleněného či keramického substrátu a jsou pokryté magnetickou vrstvou. Veškeré informace se ukládají právě na magnetický povrch ploten.. Proto je nesmírně důležité, aby každá z ploten byla vyrobena z vysoce kvalitního materiálu, který poskytuje dlouhotrvající, úplně stejné povrchy. Obecně můžeme říct, že čím více obsahuje pevný disk ploten, tím je větší. Ale jeho kapacita je také určena hustotou zápisu.

pohon
    Pohon pevného disku kromě otáčení plotnami zajišťuje pohyb ramen čtecích / záznamových hlav tak, aby je přesně nastavil na danou stopu a sektor. Toto je zásadní část pevného disku, která umožňuje diskům být ještě rychlejší a ukládat více informací. Technologie pohonu se přímo týká rychlosti a kapacity disku. Čím hustěji jsou informace na plotně uloženy, tím je pro pohon těžší, aby správně nastavil rameno na správnou pozici. Pokud nebudou tyto pohony schopny přesně nastavit ramena, pak právě toto bude tím, co bude zdržovat vývoj vyšších kapacit disků.

čtecí a záznamové hlavy
    Čtecí/záznamové hlavy pevných disků jsou zodpovědné za čtení i zapisování dat na plotny. Jsou připevněny na konci poháněných ramen a umístěny jsou na obou - jak na horní, tak i na dolní straně každé plotny. Když pevný disk pracuje, otáčení ploten vytváří proud vzduchu. Tento proud vzduchu mírně nadzvedává poháněné rameno nahoru, čímž se čtecí/záznamové hlavy vznášejí nad povrchem plotny. Vzdálenost mezi čtecí/záznamovou hlavou a plotnou se v současné době pohybuje kolem tří miliontin palce, což je pozoruhodně málo.

    To, že se čtecí/záznamové hlavy vznášejí nad plotnou je to zásadní na pevném disku. Jelikož se plotny točí obrovskou rychlostí, dotek hlavy s plotnou by mohl způsobit stálé tření, které by podstatně snížilo životnost pevného disku.

    Když hlava zapisuje data na plotnu, používá k tomu magnetický signál, který je přeložen z počítačového, elektronického (digitálního) signálu přes desku s logickými obvody. Tento magnetický signál seřazuje části magnetických polí na povrch plotny, která uchovává data. Hlava čte data z plotny tak, že detekuje polaritu částí, které již byly seřazeny během zápisu. Jakmile je určena polarita, deska s logickými obvody převádí signál zpět na elektronický, aby ho počítač zpracoval.

deska s logickými obvody
    Každý pevný disk dnes obsahuje mikroprocesor, paměť a další elektroniku. Tato deska ovládá vše nutné k řízení pevného disku, což je osa, pohon, cache paměť, čtecí/zapisovací operace, power management atd. Přijímá příkazy přes spínač pevného disku, který je řízen operačním systémem. Pokud si počítač vyžádá požadavek informace z disku, deska s logickými obvody jej přijme, zpracovává a přesouvá všechny vyžádané nezbytné části k dokončení.

rozhraní
    Rozhraní, které pevný disk používá, určuje dosažitelnou šířku pásma k posílání informací na CPU. Právě rozhraní používá počítač k posílání a příjímání informací z pevného disku. V současné době existují na trhu dvě hlavní rozhraní:  ATA (IDE) a SCSI.