- parametry a vady monitorů
- OSD menu
- instalace monitoru
- obrázková galerie, videoukázky
parametry monitorů
úhlopříčka:
Délka úhlopříčky obrazovky měřená mezi protilehlými rohy v palcích (1" = 2,54 cm). Jedná se o hlavní parametr určující velikost monitoru. Typické délky úhlopříček jsou 14, 15, 17, 19, 20 a 21 palců. Přesná délka viditelné úhlopříčky bývá vždy o něco menší.
rozlišení:
Udává se v počtu zobrazitelných bodů na šířku a výšku monitoru, např. 1024 X 768. S vyšším rozlišením roste množství zobrazitelných bodů, ale také nároky na kvalitu monitoru a grafické karty. Každý monitor má jisté maximální rozlišení, které je schopen ještě zobrazit. Typická rozlišení monitorů PC jsou 640 X 480, 800 X 600, 1024 X 768, 1280 X 1024 a 1600 X 1200 bodů. Mezi jednotlivými rozlišeními lze přepínat. (Neplatí pro displeje LCD, které mohou zobrazit jen rozlišení, na které jsou konstruovány. Nižší rozlišení realizují použitím části monitoru, zbytek je zobrazen černě.)
obnovovací frekvence:
Parametr, který udává, kolikrát za sekundu je monitor schopen překreslit zobrazované body na obrazovce. Čím vyšší je tato hodnota, tím lépe. S vyšším rozlišením obnovovací frekvence klesá, protože monitor musí vykreslovat více bodů. za ergonomickou hodnotu se považuje 72 Hz, ideální je 75 - 85 Hz. Hodnoty nižší než 72 Hz jsou pro delší práci s počítačem nepřípustné.
chyby monitorů
geometrie obrazu:
Geometrické parametry obrazu jsou ovlivněny použitým rozlišením. V ideálním případě by měl monitor umět zobrazit všechna rozlišení na která je konstruován bez deformací. Existují různé druhy deformace: soudkovitost - tvar obrazu po stranách je zúžený, nebo rozšířený, lichoběžníkovitost - na spodním nebo horním okraji se obraz zužuje či rozšiřuje, rovnoběžnost - obraz se souběžně rozšiřuje nebo zužuje. Když jsou rohy obrazu v nestejné výšce, mluvíme o vadě rotace obrazu. Obraz se nejčastěji deformuje v rozích obrazovky, nebo na jejích okrajích.
ostrost a čitelnost:
Špatně zaostřená obrazovka způsobuje rozptyl paprsku, zvláště v rozích. Pro odstranění chyby ostření se mění rozměry obrazu nebo se snižuje kontrast, čímž se redukuje tloušťka paprsku.
jas a kontrast:
Jas určuje úroveň černé barvy na monitoru. Jestliže je nastaven příliš velký jas, monitor nemůže zobrazit skutečně černou barvu. Je-li naopak jas nízký, šedé barvy se budou ztrácet a některé tmavé odstíny budou zobrazeny jako černé. Je-li nastaven jas, nastavení kontrastu určí úroveň bílé barvy. Bílá barva je největší intenzita, kterou bude monitor zobrazovat. Optimální úroveň bílé závisí na okolním osvětlení.
konvergence:
Bílá čára na obrazovce je složena ze tří barevných čar: červené, zelené a modré. Pokud obrazovka nemá chybu konvergence, jsou tyto tři čáry vzájemně překryty a výsledná barva je bílá. Chyba se projevuje zobrazením tří barevných čar místo jedné bílé. Chyba konvergence kolísá pro různé oblasti obrazovky a je rozdílná pro každou z barev RGB. Nejlepší konvergence bývá uprostřed obrazovky, nejhorší pak v rozích. Tato chyba má špatný vliv na ostrost obrazu.
moiré:
Tento jev je způsoben stínící maskou a rozlišením, které používáme. Nejlépe je moaré pozorovatelné na tmavě šedém pozadí. Pro odstranění rušivých vzorů se upravuje ostrost.
pumpování obrazu:
Tímto termínem se nazývá efekt rozpínání a smršťování obrazu se změnou jasu. Na většině monitorů se tato vada projevuje zvětšením obrazu při světlé obrazovce a zmenší se při tmavém obrazu. Pumpování může působit na celou obrazovku, nebo jen na její části. Největší deformace lze pozorovat na svislých okrajích obrazovky. Příčinou tohoto jevu je malá stabilita vysokého napětí monitoru.
magnetizace:
V prostředí s velkým magnetickým polem se maska monitoru magnetuje a dochází zpravidla k barevným deformacím obrazu. Aby se tento jev odstranil, používá se demagnetizace. Je to velmi důležitá funkce monitoru. Ten automaticky při zapnutí odmagnetizuje proudovým nárazem stínítko obrazovky. Při práci je vhodné masku monitoru občas manuálně demagnetizovat. Předchází se tak nevratnému zmagnetování.