Barvy jsou výsledkem vnímání lidských smyslů. Lidé ve skutečnosti vnímají pouze světlo. Světlo různých vlnových délek interpretujeme jako barvu. Bílé denní světlo vnímáme jako směs různých vlnových délek, chybí-li nějaká položka pak takové světlo interpretujeme jako barvu.
Existují dva základní způsoby míchání barev na PC.
První z nich, aditivní míchání barev, je založeno na principu „sčítání“ barev různě zbarveného světla. Čím je světlo intenzivnější, tím světlejší budou míchané barvy. Bílá vzniká při plné intenzitě všech barev.
Druhý způsob, subtraktivní míchání barev, vzniká při nanášení barev (malba, tisk, … ), přičemž barevné pigmenty absorbují určité části dopadajícího světla a odrážejí pouze zbytkové světlo, které vede k požadovanému barevnému vjemu pozorovatele.
aditivní míchání barev - model RGB
subtraktivní míchání barev - model CMY
Elektronový paprsek je schopen řídit intenzitu vyzařovaného světla, ale není schopen řídit barvu. Proto se pro zobrazení barvy jednoho barevného bodu používá tří bodů menších, které září červeně, zeleně nebo modře. Protože leží těsně vedle sebe lidské oko je nerozezná a vnímá pouze barvu vzniklou aditivním smícháním těchto tří základních RGB (red, green, blue) složek.
Při tisku se jako při malbě pracuje s barevnými pigmenty a tedy se využívá subtraktivní barevný model. Tiskárna přitom míchá barevné pigmenty CMY (cyan, magenta a yellow). Zatímco při užití barevného formátu RGB a plné intenzitě všech RGB složek dostaneme bílou, tak při smíchání všech složek CMY nedostaneme černou, ale tmavě hnědou. Z tohoto důvodu byl zaveden tiskový model CMYK, který je identický s modelem CMY, je však rozšířen o černou barvu.
