Od akademického roku 1999/2000 je na Pedagogické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích zaveden kreditní systém, který všem studentům přináší následující výhody:

• do značné míry samostatné rozhodování o jejich studijní zátěži
• volba rytmu i obsahu jejich studia
• prohlubování jejich oboru, případně rozšiřování jejich specializace

Kreditní systém na Pedagogické fakultě je modifikací kreditního systému ZČU v Plzni, předpokládá podporu informačního systému STAG pod dB ORACLE a je v souladu s ECTS (European Credit Transfer System).

 

Základní principy kreditního systému

• Každý předmět (= jednosemestrální kurz) je ohodnocen určitým počtem kreditů, které vyjadřují míru náročnosti předmětu. Tyto kredity student získá absolvováním předmětu, tj. splněním všech podmínek, které katedra předepsala pro ukončení předmětu.
• Standardní tempo studia je 30 kreditů za semestr, min. pak 20 kreditů za semestr a maximálně 40 kreditů za semestr. (Tj. minimálně 80 kreditů za čtyři po sobě jdoucí semestry.)
• Získáním určitého počtu kreditů v předepsané skladbě je podmíněn zápis do dalšího studijního roku i možnost vykonání některých typů zkoušek (souborné postupové zkoušky, je-li předepsána, státní závěrečné zkoušky) a úspěšné ukončení studia.
• Podmínkou uzavření studia není absolvování stanoveného počtu studijních let, ale získání předepsaného počtu kreditů v předepsané skladbě (tj. za předměty povinné, povinně volitelné a volitelné) a složení předepsaných zkoušek do doby dané maximální možnou délkou studia. Ve studijních programech učitelství též předepsaný počet kreditů pro společný základ a oba aprobační předměty.

 

Typ studia	Standard. délka (v letech)	Maximální délka (v letech)	Počet kreditů
Bakalářské	3	5	180
Navazující magisterské	2	4	120
Magisterské - obor Učitelství pro 1. stupeň ZŠ	5	8	300

 

• Obsah studia oboru je dán studijním plánem. Předměty v něm uvedené se dělí na:
  • Povinné předměty jsou takové předměty, které student daného oboru musí absolvovat. S výjimkou 1. semestru, v němž je skladba předmětů předepsána, může volit dobu jejich absolvování. Je však povinen respektovat předepsaná omezení (případné podmiňující a vylučující předměty).

  • Povinně volitelné předměty jsou seskupeny do bloků. Z každého bloku, který je studijním programem oboru předepsán, student povinně volí předměty tak, aby jejich absolvováním získal předepsaný minimální počet kreditů z daného bloku. Touto volbou se odborně profiluje, musí však dbát na to, aby splnil podmínky pro absolvování etapy (viz dále), resp. studia.

    Souhrnná kreditní hodnota povinných předmětů a povinné volby z bloků povinně volitelných předmětů je nižší než hodnota, která je nutnou podmínkou pro absolvování daného oboru studia. Zbývající počet kreditů student získává absolvováním výběrových předmětů.

  • Volitelné předměty: seznam předmětů, které fakulta doporučuje studentovi zvolit jako volitelné. Student si ovšem může zapsat jako volitelný kterýkoliv předmět (tedy např. i další povinné či povinně volitelné předměty), pokud tomu nebrání podmínky omezující zápis.

    Nabídka volitelných předmětů je v některých tematických oblastech sdružena do tzv. certifikátových programů. Tyto programy jsou složeny převážně z volitelných předmětů, jež může každý student absolvovat i jednotlivě. Po absolvování předmětů ve struktuře, předepsané studijním plánem certifikátového programu a po splnění podmínek závěrečné zkoušky (pokud je předepsaná) získá student osvědčení (certifikát), které je mu vydáno současně s diplomem.

    Do studijního plánu jsou se statutem povinných nebo povinně volitelných předmětů zařazeny závěrečné státní zkoušky. Nemají však kreditní ohodnocení. V jejich sylabech jsou uvedeny podmiňující předměty, jejichž absolvování je nutnou podmínkou pro možnost danou zkoušku skládat.

• Organizace studia: Student je povinen získat stanovený minimální počet kreditů za první semestr, za každé čtyři po sobě následující semestry, za etapu studia i za celé studium. Svůj postup studiem si může volit do jisté míry individuálně, protože předměty nejsou jednoznačně přiřazeny k určitému ročníku studia. Ve studijním plánu je pouze doporučen rok a semestr jejich absolvování. Jedná se o tzv. standardní studijní plán, který je studentovi zabezpečován rozvrhově.
• Student si zápisem vytváří osobní studijní plán. Při volbě předmětů se orientuje podle studijního plánu svého oboru, podle sylabů předmětů, které obsahují mj. informace o obsahu předmětu, rozsahu jeho výuky, počtu kreditů a omezeních možnosti jeho zápisu a o garantovi předmětu.
• Student zapisuje předměty povinné, povinně volitelné a volitelné tak, aby mohl jejich absolvováním získat minimálně 40 kreditů a maximálně 90 kreditů za akademický rok. Je přitom povinen respektovat výsledky předběžného zápisu, podmínky stanovené studijním plánem oboru a podmínky dané studijním a zkušebním řádem.

• V případě, že se studentovi nepodařilo některý povinný předmět absolvovat a získat za něj kredity, může si tento předmět zapsat ještě jednou (celkem tedy nejvýše dvakrát).

  Neuspěl-li student v předmětu povinně volitelném nebo volitelném, může jej zapsat ještě jednou, nebo místo něj zapsat předmět jiný, ovšem musí přitom respektovat ostatní stanovené podmínky (např. nutnost volit z bloku).

  V předmětech, které na daný neabsolvovaný předmět přímo nenavazují, může student pokračovat dále. Zcela tedy odpadá dosavadní nutnost opakování ročníku.

  Volba některých předmětů je omezována tzv. předměty podmiňujícími a vylučujícími.

  Jako podmiňující předmět je označován předmět, jehož úspěšné absolvování (a zisk kreditů za něj) je nezbytnou podmínkou pro ukončení předmětu navazujícího (toho, u něhož je podmiňující předmět uveden). Podmiňující a navazující předměty mohou být zapisovány souběžně; v takovém případě je absolvování podmiňujícího předmětu nutnou podmínkou pro konání zkoušky z předmětu navazujícího.

  Je-li u některého předmětu uveden vylučující předmět, znamená to, že zápisem či absolvováním vylučujícího předmětu je vyloučen zápis daného předmětu. Jako vylučující předměty jsou uváděny předměty podobného obsahového zaměření.

• Hodnocení studia: Kredity jsou studentům uděleny za úspěšné absolvování předmětu podle podmínek, které jsou pro toto absolvování stanoveny (např. zápočet, zkouška). Počet kreditů hodnotí kvantitu, nikoliv kvalitu studentovy práce. Proto je zachována klasifikace, která je zároveň ukazatelem pro tzv. vážený studijní průměr. Nově se zavádí pětistupňová klasifikační stupnice při úspěšně vykonané zkoušce: výborně - výborně minus - velmi dobře - velmi dobře minus - dobře (viz Studijní řád JU). Je-li předmět zakončen zkouškou, stačí pro jeho absolvování a získání kreditů známka „dobře“. Student může zkoušku z daného zapsaného předmětu opakovat nejvýše dvakrát (první, resp. druhá opravná zkouška).

  Vážený studijní průměr (VSP) je vypočítáván za každý studijní rok. Do jeho výpočtu jsou zahrnovány pouze předměty zakončené zkouškou. Vážený studijní průměr vypočteme tak, že ze všech předmětů, které si student zapsal na daný školní rok, sečteme hodnoty získané vynásobením výsledné známky příslušným kreditním ohodnocením předmětu a výsledný součet dělíme celkovou kreditní hodnotou těchto předmětů. Za předměty, zakončené zkouškou, které student zapsal, ale neabsolvoval, je do VSP započítávána známka 4.

 

Kreditní systém přináší studentovi řadu výhod (zejména možnost vytváření osobního studijního plánu a možnost přerušování studia), zároveň však na něj klade v určitém smyslu vyšší nároky. Student nese plnou zodpovědnost za každé své rozhodnutí, za každou svou volbu. Neřídí-li se doporučeným standardním studijním plánem, musí si být vědom určitých rizik:

1. Nemá zajištěn rozvrh. Výuka jím zvolených předmětů může probíhat ve stejné době.
2. Musí mnohem více než dosud promýšlet dopředu další program svého studia, neboť nevhodnou volbou by si mohl zkomplikovat nebo zcela zablokovat možnost dalšího postupu (může např. získat stanovený počet kreditů, ale nesplnit podmínky pro SZZ apod.).
3. Má možnost regulovat si sám rychlost plnění podmínek studia, ale při překročení přesně vymezených hranic je mu bez jakéhokoliv předchozího varování studium ukončeno pro neprospěch. Důvodem pro takové ukončení je např.:
   • nesplnění podmínek stanovených pro 1. semestr
   • získání méně než 40 kreditů za první rok studia
   • získání méně než 80 kreditů za 4 po sobě jdoucí semestry, tedy méně než v průměru 20 kreditů za semestr
   • překročení nejvyšší možné hodnoty VSP za školní rok, tj. 3,4 (VSP větší než 3,4 bude mít např. student, který v daném ročníku zapsal 10 předmětů o 6 kreditech, ale absolvoval z nich méně než 6 předmětů, vesměs s hodnocením „dobře“)
   • překročení časových limitů pro 1. etapu studia nebo pro celé studium.

 

• Nedostaví-li se student bez omluvy k zápisu, je posuzován, jako by studia zanechal.
• Volí-li student standardní postup studiem (tj. podle standardního studijního plánu) a zná-li dobře studijní a zkušební řád, jsou uvedená rizika minimální.