Učitel Pro Futuro – hlavní cíle
Učitel Pro Futuro,
učitel Pedagogické Fakulty, učitel pro budoucnost.
PROFIL ABSOLVENTA
Zaměřit se na rozvoj kompetencí učitele pro profesní život a praxi v 21. století
INOVACE OBSAHU
Proměnit obsah vzdělávání učitelů vzhledem k predikovaným trendům ve společnosti 21. století
UČÍME SE PRAXÍ
Nastavit prostředí pro spolupráci v akademické obci fakulty tak, aby bylo možné vizi uskutečnit
ODBORNÁ SPOLUPRÁCE
Nastavit a rozvíjet spolupráci na univerzitě, v regionu, na národní i mezinárodní úrovni tak, aby se vize v průběhu let úspěšně a adekvátně naplňovala
1. Zaměřit se na rozvoj kompetencí učitele pro profesní život a praxi v 21. století
PF JU připravuje budoucí učitele pro společnost, jejíž vývoj je dnes těžko předvídatelný. Sociální, politické i ekonomické, kulturní a technologické prostředí prochází transformací, jejíž nejhlubší změny nazýváme „megatrendy“1. Jde o rozsáhlé vývojové tendence, které započaly v minulosti, probíhají v současnosti a budou dále pokračovat do budoucnosti. Megatrendy radikálně, trvale a nevratně proměňují svět, společnost, kulturu i život lidí. PF JU je musí sledovat, vyhodnocovat a předvídat, jaký dopad budou mít na přípravu budoucích učitelů – expertů pro edukaci v 21. století.
PF JU připravuje učitele pro všechny stupně škol. Rozvíjí jejich profesní kompetence a hodnotové orientace, které jsou nutným předpokladem pro expertnost budoucích absolventů. Významným úkolem proto je zprostředkování základních profesních i obecně lidských hodnot, pěstování a rozvoj kritického myšlení, rozvíjení pozitivního vztahu k vědění, vzdělání a vzdělávání se, orientace v globálním kontextu, rozvíjení schopnosti analyzovat problémy a vyvozovat možná řešení, efektivní spolupráce a sdílení poznatků, konstruktivní komunikace, efektivní využívání nových technologií, otevřenost vůči změnám a výchova k ekologicky udržitelnému životnímu stylu. Tyto vzdělanostní kvality a schopnost studentů nejenom si je osvojit, ale i dále předávat, se mají odrážet v profilu absolventa PF JU.
Profil absolventa studijních programů PF JU vedoucích k učitelství vychází z dlouhodobých strategických cílů vzdělávání v ČR, z Rámce kvalifikací vysokoškolského vzdělávaní, z potřeb edukační praxe i z diskuzí s dalšími fakultami připravujícími učitele, s MŠMT a dalšími aktéry. Od něj se následně odvozují výsledky učení, kterých mají studenti dosáhnout, vytváří se obsahová náplň jednotlivých studijních předmětů, nastavují se vhodné metody výuky a organizační podmínky studia. Profil absolventa je diskutován s výhledem do budoucnosti a je průběžně aktualizován s ohledem na měnící se potřeby společnosti, na diskutované megatrendy či předpovědi futurologů o tom, jak se budou proměňovat školské systémy i život společnosti. Je „živým“ konstruktem, není prázdným, formálním a neměnným pojmem.
PF JU nemůže připravovat budoucí učitele pro školu současnosti; příprava učitelů musí být přípravou pro budoucnost, ať bude jakákoli. Profil absolventa studijních programů vychází z potřeb edukační praxe, je výsledkem všestranné spolupráce a je stanoven s vizí budoucnosti.
2. Proměnit obsah vzdělávání učitelů vzhledem k predikovatelným trendům ve společnosti 21. století
Stávání se učitelem je kontinuální proces zahrnující přípravné a další vzdělání podporující profesní růst v průběhu celé profesní dráhy. Kvalitní přípravné vzdělávání je tak základem pro vstup absolventů do praxe a pro jejich úspěšné profesní působení. Je tvořeno čtyřmi pilíři. Oborová složka učitelské přípravy je úzce funkčně provázána se složkou oborově-didaktickou, pedagogicko-psychologickou a s reflektovanými pedagogickými praxemi. PF JU má jasně stanoveno, jak plní nároky na čtyři základní složky učitelské přípravy, a posiluje jejich integrální propojování. Klade si také otázky týkající se vazeb kurikula přípravy učitelů pro mateřské, základní a střední školy; hledá hranice mezi vědními obory a oborovými didaktikami. Kromě toho klade důraz na reflektování praktických zkušeností studentů, a to jak v rámci oborové a oborově-didaktické složky studia, tak v rámci pedagogicko-psychologické složky. Praxe jsou koncipovány jako ucelený a gradující systém s důrazem na propojení s teorií a na reflexi a sebereflexi studenta v roli učitele. V učitelské přípravě jsou ve výuce na VŠ modelovány tandemová výuka, badatelsky orientovaná výuka, integrovaná výuka, výuka s podporou počítače a další inovativní metody a formy vzdělávání. Ambicí vize UPF je nalézt správný poměr mezi dvěma principy: nácvikem dovedností uplatnitelných v praxi bezprostředně po dokončení studia na jedné straně a rozvojem obecnějších kompetencí učitele na straně druhé.
PF JU zaměřuje přípravu budoucích učitelů na pěstování relevantních kompetencí absolventů potřebných pro profesní život – proměňuje profil absolventa adekvátně vzhledem k trendům ve společnosti 21. století.
3. Nastavit prostředí spolupráce v akademické obci fakulty tak, aby se vize dala uskutečnit
PF JU chce být učící se organizací2, využívá jejich principů k posilování spolupráce napříč akademickou komunitou a orientuje ji k dosažení vize. Pro učící se organizaci je charakteristické, že podporuje lidi na všech úrovních, aby se pravidelně a přesně ze své práce učili; má systémy k získávání a učení se informací a k jejich předávání tam, kde jsou zapotřebí; své učení hodnotí a je schopna se průběžně měnit.
Cílem PF JU je, aby všichni akademičtí pracovníci měli přístup k odborné podpoře a byli motivováni podílet na naplňování vize. Aby ve své výuce reflektovali megatrendy, mezinárodní i národní strategické školské dokumenty, futurologické vize proměn vzdělávání i pokroky svých vědních oborů, oborových didaktik a věd o výchově a vzdělávání. Důležité je podpořit v tomto ohledu zejména akademické pracovníky na počátku jejich kariéry, kteří si osvojují specifika vzdělávání vysokoškolských studentů a zároveň potřebují zvládnout nové vzdělávací technologie nebo postupy, popřípadě inovovat vzdělávací obsahy či studijní plány nebo studijní předměty. Významné inovace probíhající v oblasti forem výuky jsou výzvou pro všechny akademické pracovníky; přestože je na fakultě už zavedené kombinování prezenčních i distančních metod výuky s důrazem na využívání výhod obou forem (blended learning), pandemická situace akcelerovala hledání nových metod vzdělávání a jejich technologické podpory. Způsob vedení výuky je navíc v přípravě učitelů sám o sobě důležitým modelem profesních postupů, které si studenti osvojují. Akademičtí pracovníci fakulty tak stojí před novými výzvami stran zkvalitnění přípravy budoucích učitelů i v tomto ohledu a je zřejmé, že další součástí tzv. skrytého kurikula, které si studenti bezděčně osvojují je i týmové učení a spolupráce akademických pracovníků při vyhodnocování efektivity výuky a inovování a integrování jejího obsahu.
PF JU si je vědoma významného dopadu vzdělávací infrastruktury na výsledky učení studentů3, proto mění dosavadní převládající interiérové řešení svých budov, které poskytuje dobré zázemí zejména pro frontální způsoby výuky tak, aby mohly být zohledněny interaktivní a inovativní metody vzdělávání. Ty často vyžadují specifické infrastrukturní zázemí: laboratoře pro virtuální realitu, simulátory, terénní pracoviště, zázemí pro prakticky výcvik, přístrojové vybavení, přístupy k elektronickým zdrojům dat, future classroom4, platformy pro online výuku apod. Fyzické prostředí fakulty přirozeně ovlivňuje to, jak se v něm studující i akademičtí pracovníci chovají, jak často se setkávají, komunikují spolu, kolik času ve škole tráví apod. Fakulta proto soustavně investuje do svého přístrojového a technického vybavení.
PF JU na pravidelných konferencích, přednáškách či setkáních uvnitř fakulty diskutuje podobu a vymezení profesních kompetencí učitele v 21. století, přizpůsobuje profil absolventa programů vedoucích k učitelství, drží krok s rozvojem digitální společnosti užíváním moderních technologií ve výuce. Zlepšuje kulturu spolupráce napříč fakultou i vně, využívá koncept hlubokého učení M. Fullana, diskutuje o pedagogických znalostech obsahu aj. To vše v zájmu modernizace svého koncepce učitelské přípravy.
Jsme učící se fakulta. Učíme se navzájem, neustále se učíme, jak lépe vést učení studentů a žáků, sdílíme zkušenosti. Na základě analýz společně tvoříme naši vizi.
4. Nastavit spolupráci na univerzitě, v regionu, na národní i mezinárodní úrovni tak, aby se vize v průběhu let úspěšně a adekvátně naplňovala
PF JU si uvědomuje, že realizovat cíle 1–3 je možné, pokud bude vytvořena fungující spolupráce s aktéry vzdělávání uvnitř Jihočeské univerzity a v regionu, kde fakulta působí. Musí věnovat soustavnou pozornost podnětům ředitelů a učitelů mateřských, základních a středních škol. Musí podporovat spolupráci a sdílení příkladů dobré praxe. Musí reagovat na proměnu škol, které se postupně stávají místem celodenní péče o vzdělávání dětí a dané komunity, pracují se stále větší heterogenitou žáků, a jejichž efektivita je závislá souhře týmové práce, na níž se podílí vedle učitelů řada dalších pedagogických profesí.
Dalšími významnými partnery jsou ostatní pedagogické fakulty a fakulty připravující učitele na univerzitě, v České republice i v zahraničí. Bez široké spolupráce, bez sdílení a diskuzí se školami a dalšími pedagogickými institucemi, se samosprávou, decizní sférou (zejména MŠMT) a dalšími uvedenými aktéry by PF JU nemohla adekvátně definovat profil absolventa svých studijních programů vedoucích k učitelství.
Profesní učení učitelů je proces rozprostřený do intervalu několika desetiletí. Kvalitní přípravné vzdělávání je základem, další vzdělávání je nezbytností pro další profesní růst. PF JU proto využívá poznatků ze spolupráce s ostatními aktéry i pro tvorbu kurzů dalšího vzdělávání učitelů, a také pro doplňování portfolia svých vzdělávacích programů tak, aby odpovídaly potřebám školské praxe a připravovaly takové odborníky, kteří jsou v proměňujících se školách potřeba.
Předpokladem pro efektivní přípravu budoucích učitelů a odborníků pro edukační praxi je schopnost využít regionální zkušenosti, navázat spolupráci na národní i mezinárodní úrovni, překonávat regionální omezení a získávat zkušenosti mezinárodního charakteru.
1 Centrum pro prognózy při Evropské komisi v r. 2018 formulovalo 14 megatrendů, které nejvýznamněji ovlivňují Evropu. Megatrendy jsou definovány jako dlouhodobé hnací síly, které jsou nyní pozorovatelné a s největší pravděpodobností budou mít globální dopad. Mohou vám pomoci identifikovat pravděpodobnou budoucnost.
2 OECD shrnulo klíčové dimenze, které charakterizují učící se školu v materiálu s názvem „Co dělá školy učícími se organizacemi?“
(What makes
a school a learning organisation?). Je zaměřen na školy vzdělávající děti a dospívající, nicméně popsané principy jsou dobrým modelem i pro fakulty připravující učitele:
1. Tvorba a sdílení vize, v jejímž centru stojí výuka všech žáků a studentů.
2. Tvorba a podpora možností dalšího učení pro všechny pedagogické pracovníky.
3. Podpora týmového učení a spolupráce mezi pedagogy.
4. Vytvoření atmosféry založené na zvídavosti, inovacích a výzkumu.
5. Včlenění systémů podporujících výměnu a shromažďování znalostí.
6. Výuka, která využívá vnější prostředí a/nebo z něj vychází.
7. Modelování a podpora dovedností potřebných k vedení.
3 Světová banka vydala v r. 2019 podrobnou zprávu o vlivu školní infrastruktury na učení se žáků The Impact of School Infrastructure on Learning : A Synthesis of the Evidence
4 Projekt Future Classroom Lab vytvořila síť 33 evropských ministerstev školství European Schoolnet jako model pro transformaci školní infrastruktury