NMgr. učitelské - Okruhy pro teoretickou část SZZ z pedagogiky a psychologie

Okruhy pro teoretickou část státní závěrečné zkoušky z pedagogiky a psychologie pro magisterské navazující studium učitelství pro 2. stupeň ZŠ

Psychologie a pedagogika
(převážně se zaměřením na pedagogickou a školní psychologii, pedagogicko-psychologickou diagnostiku, speciální a sociální pedagogiku)

1. Pedagogicko-psychologická diagnostika. Vysvětlete význam poznatků z oboru psychologie - co pro učitele znamená povědomost o biopsychosociálním přístupu k člověku. V čem spočívá nutnost pedagogické diagnostiky v práci učitele, její využití, a na co může učitel zaměřit svou diagnostickou pozornost. Uveďte metody pedagogické a psychologické diagnostiky.
2. Prospěch žáka a jeho diagnostické využití. Vysvětlete, v čem spočívá diagnostický potenciál studijních výsledků - analýzy studijních výsledků žáka; uveďte možné příčiny zhoršení prospěchu žáka, možné příčiny kolísání prospěchu - nerovnoměrných výkonů žáka, možné příčiny trvalého neprospěchu žáka. Uveďte, v čem spatřujete možné postupy poznávání studijních stylů žáků a význam využití tohoto diagnostického zjištění.
3. Hodnocení ve škole. Zvažte pozitiva a limity postupů při zjišťování úrovně osvojení učiva - didaktický test, jiná forma písemného zkoušení, ústní zkoušení. Vysvětlete, jaké jsou výhody a nevýhody klasifikace a slovního hodnocení žáka. Předložte vlastní návrh didaktického testu z předmětu své aprobace (analýza učiva, návrh položek, způsob zpracování). Objasněte psychologické aspekty hodnocení výkonů žáka, funkci hodnocení a význam sebehodnocení žáka.
4. Diagnostická kompetence učitele. Sebereflexe učitele. Definujte kompetence učitele. Podrobněji analyzujte pojem kompetence na příkladu diagnostické kompetence učitele - v čem spočívá? Jaké jsou možnosti rozvoje učitelských kompetencí? Vysvětlete význam sebereflexe a autoevaluace učitele. Jak může učitel svým očekáváním ovlivnit výkon žáka (Pygmalion efekt, Golem efekt, kauzální atribuce, schematizující typizování žáků, paradoxní účinky učitelových motivačních postupů).
5. Autorita. Kázeň ve škole. Definujte obecně pojem autorita (členění, typologie) a autorita učitele ve škole. Vysvětlete vztah autority a výchovy. Uveďte nástroje a případná úskalí budování autority. Definujte pojem školní kázeň. Uveďte, jak vnímáte autoritu z hlediska požadavků výchovně-vzdělávacího procesu současné školy a s ohledem na problematiku školní kázně.
6. Motivační dispozice. Definujte potřeby, zájmy, postoje a hodnoty v kontextu školy a výchovně vzdělávacího procesu. Objasněte vývojové hledisko aktualizace jednotlivých motivačních dispozic.  Pohovořte o žádoucích postojích učitele; uveďte, jakými postupy může učitel zjišťovat postoje a hodnoty žáků, jakými postupy může postoje a hodnoty ovlivňovat žádoucím směrem, rozvíjet a kultivovat. Jak ve výuce využít rozličných zájmů jednotlivých žáků?
7. Motivace žáka. Vysvětlete vybraná pojetí motivace; popište motivaci poznávací, výkonovou a sociální, uveďte, jaké jsou charakteristiky žáků s preferencí motivace poznávací, výkonové a sociální; uveďte možné diagnostické postupy vedoucí k poznání žákovy motivační struktury a navrhněte postupy na jejich změnu a rozvoj. Jaká mohou být úskalí výkonové motivace a orientace na vyhnutí se neúspěchu. Vysvětlete pojem naučená bezmocnost.
8. Učitelovo zvládání zátěže. Vysvětlete, proč je znalost problematiky náročných životních situací důležitá pro učitele. Uveďte příklady frustrace, konfliktu a stresu ze školního prostředí. Vyjádřete se k problematice emoční deprivace a subdeprivace v kontextu žáka, uveďte diagnostické znaky. Jak postupujeme při zjištění závažných problémů? Uveďte strategie zvládání - obranné mechanismy, coping - u žáků i učitelů a možnosti odborné podpory (krizová centra, linky důvěry apod.).
9. Rodina a škola. Definujte primární (rodinnou) a sekundární (školní) socializaci. Objasněte myšlenku školy jako široce socializační instituce. Zhodnoťte jednotlivé výchovné styly. Vysvětlete význam spolupráce rodiny a školy. Popište vliv rodiny na školní život žáka. Uveďte, jaké jsou diagnostické postupy poznávání rodiny žáka, které má učitel k dispozici, a zamyslete se nad tím, jak může učitel s výsledky poznávání naložit, jak a k čemu je může využít.
10. Psychosociální klima školy a školní třídy. Definujte pojem klima školy a školní třídy. Vysvětlete, proč je pro učitele klíčová znalost problematiky sociálních skupin, aplikujte obecné znalosti z této problematiky a z problematiky sociálních potřeb (prestiže a afiliace) na školní třídu. Uveďte, jaké má učitel k dispozici postupy k orientaci v rozdělení sociálních rolí (možnosti diagnostiky). Navrhněte možnosti ovlivňování třídního klimatu.
11. Pedagogická komunikace. Dialog ve vyučování. Vysvětlete problematiku interakce a komunikace ve škole. Popište znaky partnerské versus autoritativní komunikace. Uveďte, v čem spatřujete význam rozvoje komunikačních dovedností u žáků a učitelů a v čem spočívá význam komunikativní kompetence učitele a žáků.  Popište podmínky, které umožňují využití dialogu ve vyučování.
12. Žák se speciálními vzdělávacími potřebami. Charakterizujte žáky se speciálními vzdělávacími potřebami ve škole a uveďte, jak je legislativně ukotveno vzdělávání těchto žáků. Vysvětlete pro koho, a jak je sestavován individuální vzdělávací plán žáka a co obsahuje. Uveďte jednotlivé typy školských poradenských zařízení a jejich význam pro vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami.
13. Zásady integrace dítěte do školní třídy. Problematika inkluzivního vzdělávání. Definujte obecné zásady integrace dítěte do školní třídy. Uveďte konkrétní dopady individualizace na výchovně-vzdělávací proces ve školní třídě.  Charakterizujte náplň práce asistenta pedagogika a popište, z čeho vycházejí jeho pracovní povinnosti.  Vysvětlete, v čem se liší práce asistenta pedagoga a osobního asistenta. Jaké možnosti nabízí učiteli přítomnost asistenta ve třídě, jaké jsou nároky na takovou spolupráci? Charakterizujte tzv. inkluzivní školu.
14. Nadaný žák. Vysvětlete pojem nadání a talent. Charakterizujte osobnost nadaného žáka. Jakým způsobem probíhá identifikace a výběr nadaných žáků? Uveďte přístupy a zásady, které uplatníte při výchově a vzdělávání nadaných žáků. V čem spočívá modifikace vzdělávacího procesu v rámci vzdělávání nadaných žáků? 
15.  Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami - žák se zrakovým postižením; žák se sluchovým postižením. Vysvětlete pojem zrakové postižení a uveďte, jaké specifické metody a zásady uplatníte při výchově, vzdělávání a rozvoji žáka s tímto postižením. Pojednejte v teoretické rovině o vadách sluchu (typy, stupně, projevy, příčiny, výskyt). Uveďte, jaké specifické metody a zásady uplatníte při výchově, vzdělávání a rozvoji žáka se sluchovým postižením vzhledem k vašim aprobačním předmětům.
16. Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami - žák s mentálním postižením. Pojednejte v teoretické rovině o mentálním postižení (stupně, příčiny, projevy, výskyt). Uveďte a charakterizujte specifické přístupy k žákům s mentálním postižením. Uveďte metody a zásady, které uplatníte při výchově, vzdělávání a rozvoji žáků se speciálními potřebami vzhledem k vašim aprobačním předmětům.
17. Žáci se speciální vzdělávacími potřebami - žák s tělesným postižením nebo zdravotním oslabením. Charakterizujte žáky s tělesným postižením. Konkretizujte specifické přístupy k žákům s tělesným postižením a možnosti podpory v rámci výchovy, vzdělávání a rozvoje těchto žáků. Uveďte metody a zásady, které uplatníte při výchově, vzdělávání a rozvoji žáků se speciálními potřebami vzhledem k vašim aprobačním předmětům. Stručně pojednejte o problematice zdravotního oslabení a jeho možných dopadech na výchovně-vzdělávací proces.
18. Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami - žák s narušenou komunikační schopností. Pojednejte v teoretické rovině o druzích narušené komunikační schopnosti (příčinách, projevech, výskytu). Vysvětlete, jakým způsobem modifikujete výchovně-vzdělávací proces při práci s žákem s narušenou komunikační schopností. Uveďte zásady, které uplatníte při výchově, vzdělávání a rozvoji žáků se speciálními potřebami vzhledem k vašim aprobačním předmětům.
19. Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami - žák se specifickou poruchou učení. Definujte specifické poruchy učení.  Uveďte, na základě jakých projevů usoudíte, že se pravděpodobně jedná o žáka se specifickou poruchou učení.  Uveďte jaké specifické metody a zásady uplatníte při výchově, vzdělávání a rozvoji žáka se specifickými poruchami učení vzhledem k vašim aprobačním předmětům (konkretizujte na příkladu procesu hodnocení a přípravě výukových materiálů).
20. Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami - žák se specifickou poruchou chování. Definujte specifické poruchy chování. Na základě jakých projevů v chování žáka budete uvažovat o ADHD, případně ADD a jakým způsobem budete naplňovat jeho speciální vzdělávací potřeby (jak k němu budete přistupovat). Uveďte konkrétní metody a zásady, které uplatníte při výchově, vzdělávání a rozvoji žáků se speciálními potřebami vzhledem k vašim aprobačním předmětům.
21. Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami - žák s poruchou autistického spektra. Vysvětlete pojem poruchy autistického spektra a konkretizujte specifika, která se uplatňují při vzdělávání žáků s těmito poruchami. Jaký význam má v tomto případě spolupráce rodiny a školy? Uveďte konkrétní metody a zásady, které uplatníte při výchově a rozvoji žáků se speciálními potřebami vzhledem k vašim aprobačním předmětům. 
22. Žák se sociálním znevýhodněním. Vysvětlete, jak rozumíte pojmu sociálně znevýhodněný žák a jak je legislativně ukotveno vzdělávání těchto žáků. Uveďte, jaké faktory ovlivňují vzdělávání sociálně znevýhodněných žáků. Jaká lze vystihnout specifika žáků z odlišného kulturního prostředí a jak je ovlivněna komunikace a výchovně vzdělávací práce s těmito žáky na základní škole? Jaké má učitel respektovat zásady při komunikaci s rodiči těchto žáků? Jak rozumíte principům multikulturní výchovy? 
23. Problematika subkultur. Rizika extremismu. S jakými novými subkulturami se může učitel setkat u dětí a mládeže, uveďte jejich charakteristiku a pojmenujte podstatu příklonu dospívajících k tomuto hnutí nebo uměleckému proudu. Jakými způsoby lze tuto problematiku diskutovat se žáky a jak vnímáte otázku hodnot současných dětí a mládeže? Jak se může projevovat příklon dětí a mládeže k politickému a náboženskému extremismu, jaké jsou historické a sociální kořeny extremismu, jaké vnímáte příčiny příklonu dospívajících k různým podobám extremismu. Uveďte možnosti podpory principů tolerance a demokratického občanství v třídním kolektivu?
24. Prevence rizikového chování žáků ve škole. Vysvětlete pojem rizikové chování žáků. Jaké existují možnosti prevence rizikového chování žáků ve škole (např. předcházení experimentům s návykovými látkami, agresivitě a šikaně na základní škole aj.)? Jakým způsobem je škola povinna zajistit prevenci (co je to tzv. minimální preventivní program), jakým způsobem se učitelé do prevence zapojují, jaké místo pro prevenci vidíte ve svém aprobačním předmětu?
25. Virtuální svět PC, kyberšikana. Do jaké míry je pro dnešní žáky základní školy počítač, internet a komunikace na sociálních sítí ohrožující? Jaké existují zásady bezpečného internetu a jak žáky učit těmto zásadám? Co je to kyberšikana a jak jí předcházet? Jaké informace by měli mít žáci základní školy o bezpečném využívání počítače?

Doporučená studijní literatura

1. BENDL, S. Kázeňské problémy ve škole. Praha: Triton, 2011.
2. BLATNÝ, M. a kol. Psychologie osobnosti. Praha: Grada, 2010.
3. ČÁP, J., MAREŠ, J. Psychologie pro učitele. Praha: Portál, 2007
4. EDELSBERGER, E. a kol. Defektologický slovník. Jinočany: H+H. 2000.
5. FIŠER, S., ŠKODA, J. Speciální pedagogika. Praha: Triton, 2008.
6. FONTANA, D. Psychologie ve školní praxi. Praha: Portál, 2010
7. HARTL, P., HARTLOVÁ, H. Velký psychologický slovník. Praha: Portál, 2010.
8. HELUS, Z. Sociální psychologie pro pedagogy. Praha: Grada, 2007.
9. HELUS, Z. Úvod do psychologie. Praha: Grada, 2011.
10. HRABAL, V., MAN, F., PAVELKOVÁ, I. Psychologické otázky motivace ve škole. Praha: SPN, 1989.
11. CHVÁTALOVÁ, H. Jak se žije dětem s postižením. Problematika 5 typů zdrav. postižení. Praha: Portál, 2005.
12. JANKOVSKÝ, J. Ucelená rehabilitace dětí s tělesným a kombinovaným postižením. Praha: Triton, 2001.
13. KOCUROVÁ, M. Integrace žáků se specifickou poruchou učení. Praha: UK, 2001.
14. KOLÁŘ, Z., ŠIKULOVÁ, R. Vyučování jako dialog. Praha: Grada, 2007.
15. KREJČÍIŘOVÁ, O. a kol. Kapitoly ze speciální pedagogiky. Praha: Eteria, 2002.
16. KUCHARSKÁ, A. Specifické poruchy učení a chování. Praha: Portál, 2000.
17. LANGMEIER, J., KREJČÍŘOVÁ, D. Vývojová psychologie. Praha: Grada, 2006.
18. LEBEER, J. a kol. Programy pro rozvoj myšlení dětí s odchylkami vývoje. Podpora začleňování znevýhodněných dětí do běžného vzdělávání. Praha: Portál, 2006.
19. MAREŠ, J. Pedagogická psychologie. Praha: Portál, 2013.
20. MAREŠ, J., KŘIVOHLAVÝ, J. Komunikace ve škole. Brno: Masarykova univerzita, 1995.
21. MICHALÍK, J. Školská integrace dětí s postižením. Olomouc: UP, 2000.
22. MICHALOVÁ, Z. Specifické poruchy učení na 2. stupni ZŠ a na školách středních. Havlíčkův Brod: Tobiáš, 2001.
23. MONATOVÁ, L. Speciálně pedagogická diagnostika z hlediska vývoje dítěte. Brno: Paido, 2000.
24. PIPEKOVÁ, J. a kol. Kapitoly ze speciální pedagogiky. Brno: Paido, 2006.
25. PROCHÁZKA, M. Sociální pedagogika. Praha: Grada, 2012.
26. RENOTIÉROVÁ, M., LUDÍKOVÁ, L. Speciální pedagogika. Olomouc: UP, 2003.
27. ŘÍČAN, P. Cesta životem. Praha: Portál, 2004.
28. SLAMĚNÍK, I. Emoce a interpersonální vztahy. Praha: Grada 2011.
29. SLAVÍK, J. Hodnocení v současné škole. Praha: Portál, 1999.
30. SLOWÍK, Josef. Speciální pedagogika. Praha: Grada, 2007.
31. STUCHLÍKOVÁ, I. (ed.) a kol. Zvládání emočních problémů školáků. Praha: Portál, 2005.
32. VÁGNEROVÁ, M. Psychologie problémového dítěte školního věku. Praha: UK, 1997.
33. VÁGNEROVÁ, M. Školní poradenská psychologie pro pedagogy. Praha: Karolinum, 2005.
34. VÁGNEROVÁ, M. Vývojová psychologie. Praha: Portál, 2000.
35. VÁGNEROVÁ, M., MOUSSOVÁ, Z., ŠTĚCH, S. Psychologie handicapu. Praha: Karolinum, 2001.
36. VÁGNEROVÁ, M.: Psychopatologie pro pomáhající profese. Praha: Portál, 2012.
37. VALENTA, M. a kol. Přehled speciální pedagogiky a školské integrace. Olomouc: 2003.
38. VALIŠOVÁ, A., KASÍKOVÁ, H., BUREŠ, M. Pedagogika pro učitele. Praha: Grada, 2011
39. VALIŠOVÁ, A. a kol. Autorita jako pedagogický problém. Praha: Karolinum, 1998.
40. VÍTKOVÁ, M. Somatopedické aspekty. Brno: Paido, 2006.
41. VÝROST, J., SLAMĚNÍK, I. (ed.) Sociální psychologie. Praha: Grada, 2008.
42. WOOLFOLK, A. Educational psychology. London: Pearson, 2010.
43. ZELINKOVÁ, O. Cizí jazyky a specifické poruchy učení. Havlíčkův Brod: Tobiáš, 2005.
44. ZELINKOVÁ, O. Pedagogická diagnostika a individuální vzdělávací program. Praha: Portál, 2011.